ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.196.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 196/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. září 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. Z. rozsudkem Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 22. 12. 1999, sp. zn. 5/30 KLs (Z 2/99); 89 Js 7135.5/99, a to pro trestné činy dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství a obchodování s omamnými látkami v nikoli nepatrném množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2, §30a odst. 2 č. 2 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 22. 12. 1999, sp. zn. 5/30 KLs (Z 2/99); 89 Js 7135.5/99, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl M. Z. uznán vinným trestnými činy dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství a obchodování s omamnými látkami v nikoli nepatrném množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2, §30a odst. 2 č. 2 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 24. 2. 1999 převzal v České republice od osoby jménem „S.“ celkem 2266,82 g heroinu, s podílem účinné látky 615,7 g heroinhydrochloridu, s tím, že po cca 1 kg dopraví do F. n. M. a do B. Následujícího dne přicestoval najatým osobním automobilem, s látkou ukrytou v balíčcích za obložením bočních stěn vozu, do Spolkové republiky Německo, kde podle telefonických pokynů dne 27. 2. 1999 ve F. n. M. předal uvedenou část heroinu odběrateli, s tím, že platba mu bude dodána do hotelu. Následně byl zatčen policií. Jednal přitom za přislíbenou odměnu ve výši 3 000 DM.
Dne 29. 8. 2003 pod sp. zn. 4127/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. Z. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze převážených omamných prostředků (heroin) a jejich množství (cca 2 kg). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. září 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch