ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.211.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 211/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Alexandra Sotoláře a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 23. října 2003 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Spolkové republiky Německo a rozhodl takto:
Podle §384a odst. 1 tr. ř. v trestní věci odsouzeného R. L., státního občana České republiky, se u z n á v á na území České republiky rozsudek Zemského soudu v Kasselu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 3. 2003, sp. zn. 8850 Js 39356/00 5 KLs.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Kasselu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 3. 2003, sp. zn. 8850 Js 39356/00 5 KLs, který nabyl právní moci dne 4. 3. 2003, byl R. L. uznán vinným trestným činem řemeslného a protispolečenského způsobu převážení cizinců v sedmi případech podle §92b odst. 1, §92a odst. 1, §92 odst. 1 č. 6 německého cizineckého zákona, §53, §51 německého trestního zákona, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi let. Uvedené trestné činnosti se dopustil tím, že v době od 22. 3. 2000 do 15. 3. 2001 v sedmi případech jako člen velké převaděčské organizace se podílel na převezení nákladními auty z České republiky do Spolkové republiky Německo přes hraniční přechod B. S. a C. celkem 299 cizinců, především afghánské a čínské národnosti, přičemž on se staral o získání řidičů nákladních aut, která cizince převážela, volbu směrů cest a byl ve stálém kontaktu s řidiči nákladního auta přes mobilní telefon. Za každého afghánského příslušníka dostal 500,-USD, za čínského příslušníka 1000,-USD a celkově tak obdržel za převezené osoby odměnu ve výši 220.000,- USD, přičemž věděl, že převážené osoby nemají žádné povolení k pobytu na území Spolkové republiky Německo.
R. L. vyslovil v žádosti ze dne 11. 5. 2003 adresované Ministerstvu spravedlnosti České republiky zájem o předání k výkonu trestu uloženého mu výše citovaným rozsudkem do České republiky.
Hesenské ministerstvo spravedlnosti požádalo dopisem ze dne 15. 7. 2003, sp. zn. 9352 E-III/7 -231/03, adresovaným Ministerstvu spravedlnosti České republiky, o převzetí odsouzeného R. L. k dalšímu výkonu trestu do České republiky.
Podle protokolu sepsaného Okresním soudem v Kasselu dne 3. 6. 2003 odsouzený vyjádřil souhlas s předáním k výkonu trestu do České republiky.
Odsouzený R. L. podle potvrzení o stavu výkonu trestu Státního zastupitelství při Zemském soudu v Kasselu ze dne 15. 4. 2003 v současné době vykonává trest odnětí svobody v nápravném zařízení v K. I. s tím, že výkon trestu má být ukončen dne 4. 2. 2009.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 11. 9. 2003 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a odst. 1 tr. ř. rozhodnutí cizozemského soudu uvedené ve výroku shora uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podaný návrh a shledal, že zákonné podmínky pro uznání předmětného rozsudku soudu Spolkové republiky Německo jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v Úmluvě o předávání odsouzených osob, sjednané dne 21. 3. 1983 ve Štrasburku, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána a jejímž signatářem je i Spolková republika Německo.
R. L. je podle výpisu z centrální evidence obyvatel Ministerstva vnitra České republiky ze dne 25. 7. 2003 občanem České republiky, který vyjádřil svůj souhlas s předáním k výkonu zbytku uloženého trestu do České republiky. Z obsahu cizozemského rozhodnutí vyplývá, že byl odsouzen za čin, který je trestný i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 2 tr. zák. ) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat výrazně převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že Nejvyšší soud k návrhu Ministerstva spravedlnosti uznal na území České republiky ve výroku uvedený rozsudek cizozemského soudu.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. října 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík