ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.216.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 216/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. května 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. H., rozsudkem Okresního soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 4. 5. 2000, sp. zn. 48 Ls 206 Js 26439/99, a rozsudkem Okresního soudu v Norimberku ze dne 27. 3. 2000, sp. zn. 48 Ds 206 Js 24723/99, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk – Fürth ze dne 20. 6. 2000, sp. zn. 14 Ns 206 Js 24723/1999, a to pro trestné činy krádeže se zbraněmi, těžké krádeže ve dvou případech, krádeže ve dvou případech, zpronevěry, podvodu a poškození věcí a pokus trestného činu krádeže podle §242, §243 odst. 1 č. 1, §244 odst. 1 č. 1, §246, §263, §303, §303c, §22, §23, §49, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 4. 5. 2000, sp. zn. 48 Ls 206 Js 26439/99, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl D. H. uznán vinným trestnými činy těžké krádeže ve dvou případech, krádeže ve dvou případech, zpronevěry, podvodu a poškození věcí a pokusem trestného činu krádeže podle §242, §243 odst. 1 č. 1, §246, §263, §303, §303c, §22, §23, §49, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že:
1. mezi 8. 12. 1999 22:00 hod. a 9. 12. 1999 6:00 hod. pronikl neznámým způsobem do uzamčených obchodních prostor firmy F. na ulici O. 21b v N. a odcizil tam počítač včetně příslušenství v celkové hodnotě cca 3.300 DM;
2. dne 9. 12. 1999 kolem 13:05 hod. odcizil v obchodních prostorách firmy R. v ulici S. S. 99 v N. videopřehrávač a počítačové hry v celkové hodnotě 368 DM;
3. dne 12. 12. 1999 si vypůjčil od Y. G. v ulici R. S. 47 v N. playstation značky Sony se 4 hrami v celkové hodnotě 800 DM. Dohodl se, že přístroj včetně her vrátí poškozenému do 13. 12. 1999. To ovšem neudělal, nýbrž věci dal jiným způsobem do oběhu;
4. mezi 22. 12. 1999 19:00 hod. a 23. 12. 1999 6:20 hod. rozbil dlažební kostkou vstupní dveře do obchodních prostor poškozeného I. F. v ulici R. S. 132 v N., aby se dostal do obchodu. Tam odcizil různé přístroje a zábavnou elektroniku, mimo jiné také nintendo 64 se 4 příslušnými hrami v celkové hodnotě 2.199 DM. Vznikla věcná škoda ve výši 645,07 DM;
5. dne 23. 12. 1999 prodával v ulici S. S. 69 v N. majiteli obchodu zabývajícího se nákupem a prodejem přehrávač, ruční scanner a nintendo-64 včetně 4 her, který odcizil poškozenému I. F. Za tyto obdržel od majitele obchodu zaplaceno 288 DM. Vědomě v rozporu s pravdou uvedl obžalovaný na otázku, že věci jsou jeho vlastnictvím. Byl si vědom toho, že při znalosti skutečné podstaty věci by majitel obchodu M. zboží nepřijal a on že by nedostal zaplacené peníze. Protože M. nakonec musel vrátit věci poškozenému, vznikla mu škoda ve výši 288 DM;
6. mezi 26. 12. 1999 16:00 hod. a 27. 12. 1999 10:00 hod. rozbil dlažební kostkou sklo ve vstupních dveřích do obchodu I. F. v ulici R. S. 132 v N. Vznikla věcná škoda ve výši 650 DM;
7. mezi 26. 12. 1999 19:00 hod. a 27. 12. 1999 8:30 hod. rozbil dlažební kostkou sklo ve vstupních dveřích k nemovitosti v ulici S. S. 69 v N. do prodejny firmy M., aby se dostal do obchodu a tam odcizil to, co bude vhodné ke krádeži. Protože sklo nebylo kompletně poškozené, nepodařilo se obžalovanému proniknout do obchodu. Na dveřích vznikla škoda ve výši 500 DM;
8. dne 25. 1. 2000 odcizil z bytu J. Z. v T., H. č. 6, dvě peněženky s cca 600 DM a 434,50 Kč na hotovosti.
Rozsudkem Okresního soudu v Norimberku ze dne 27. 3. 2000, sp. zn. 48 Ds 206 Js 24723/99, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Norimberk – Fürth ze dne 20. 6. 2000, sp. zn. 14 Ns 206 Js 24723/1999, jež nabyly právní moci dne 27. 10. 2000, byl pak uznán vinným trestnými činy krádeže se zbraněmi podle §242, §244 odst. 1 č. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedeného činu se dopustil tím, že dne 13. 11. 1999 kolem 10:40 hod. odcizil v obchodních prostorách firmy R. ve S. S. 99 v N. počítač a různé hračky za celkovou prodejní cenu 425,90 DM. Při provedení činu měl u sebe nůž s čepelí délky cca 20 cm.
Pro tento trestný čin byl odsouzen, při zahrnutí odsouzení ze dne 4. 5. 2000 a současně zrušení tímto rozsudkem uloženého úhrnného trestu odnětí svobody, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců.
Dne 4. 12. 2002 pod sp. zn. 4785/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německými soudy do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
V posuzovaném případě byl rozsudkem Zemského soudu Norimberk - Fürth uložen trest za obdobných podmínek, za jakých se v případě souběhu trestných činů ukládá dle českého právního řádu souhrnný trest. Jednalo se o celkový (souhrnný) trest jednak za trestné činy těžké krádeže ve dvou případech, krádeže ve dvou případech, zpronevěry, podvodu a poškození věcí a pokus trestného činu krádeže, pro nějž byl uznán vinným tímto rozhodnutím ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Norimberku ze dne 27. 3. 2000, jednak pak za trestný čin krádeže se zbraněmi z rozsudku Okresního soudu v Norimberku ze dne 4. 5. 2000. Za této situace byl Nejvyšší soud povinen z hledisek uvedených v §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., zkoumat všechny činy, za které byl trest uložen a následně ve výroku rozhodnutí o zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů konstatovat všechna rozhodnutí, z jejichž spojení odsouzení (cizozemským soudem nebo soudy) sestává.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle §247 tr. zák., zpronevěry podle §248 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Podle právního řádu České republiky by sice odsouzený nemohl být za dílčí jednání uvedené pod bodem 5 postižen za trestný čin podvodu – spolu s útokem pod bodem 4 by šlo pouze o trestný čin krádeže, to však nic nemění na tom, že podmínky oboustranné trestnosti skutku tvořícího podklad pro odsouzení jsou splněny (§4 odst. 2 zákona).
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. D. H. se dopustil závažné úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané mnoha útoky v krátkém časovém rozmezí, s vysokou škodou způsobenou více osobám. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch