Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.09.2003, sp. zn. 11 Tcu 216/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.216.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.216.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 216/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. září 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. K. rozsudkem Zemského soudu Mnichov I, Spolková republika Německo, ze dne 28. 1. 2000, sp. zn. 8 KLs 365 Js 48032/99, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství a napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými látkami v nikoli nepatrném množství podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §3 odst. 1 č. 1, §2 odst. 1 č. 2, §1 odst. 1, příloha I zákona o omamných látkách, §27, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a tří měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Zemského soudu Mnichov I, Spolková republika Německo, ze dne 28. 1. 2000, sp. zn. 8 KLs 365 Js 48032/99, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl P. K. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství a napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými látkami v nikoli nepatrném množství podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §3 odst. 1 č. 1, §2 odst. 1 č. 2, §1 odst. 1, příloha I zákona o omamných látkách, §27, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a tří měsíců. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že přepravil dne 28. 9. 1999 z pověření nezjištěného muže najatým automobilem VW Jetta, státní poznávací značky AKB 63-54, 2928,54 g heroinu, zabaleného v šesti balíčcích, s obsahem 1,008,7 g hydrochloridu heroinu, z P. přes hraniční přechod W. do M., kde jej měl předat neznámému odběrateli. Látku zabudovaly neznámé osoby do zavazadlového prostoru automobilu pod boční opláštění. Za tuto přepravu mu byla přislíbena odměna ve výši 2 000 DM. Dne 15. 9. 2003 pod sp. zn. 826/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. K. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze převážených omamných prostředků (heroin) a jejich množství (cca 3 kg). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. září 2003 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/25/2003
Spisová značka:11 Tcu 216/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.216.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19