ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.228.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 228/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. října 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky S. K. rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 6. 7. 1999, sp. zn. 216 Ds 148 Js 009869/99 0497, pro trestný čin převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 2 německého cizineckého zákona a podle §25 odst. 2 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, do evidence Rejstříku trestů, z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 6. 7. 1999, sp. zn. 216 Ds 148 Js 009869/99 0497, jenž nabyl právní moci dne 16. 9. 1999, byl S. K. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 2 německého cizineckého zákona a podle §25 odst. 2 německého trestního zákona. Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že spolu s F. L. v noci ze dne 13. 2. 1999 na den 14. 2. 1999 převedl přes tzv. zelenou hranici poblíž F. z České republiky do Spolkové republiky Německo najednou osm jugoslávských státních příslušníků (kosovských Albánců), mezi nimi odděleně sledované B. F., K. K., P. K. a J. K., přestože věděl, že nemají vízum ani žádné jiné povolení k pobytu pro Spolkovou republiku Německo.
Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k závěru, že tomuto návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nelze vyhovět. Přitom se řídil následujícími úvahami:
Podle §4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky shledal, že ve věci S. K. bylo o zaznamenání údajů o jeho odsouzení rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech ze dne 6. 7. 1999, sp. zn. 216 Ds 148 Js 009869/99 0497, pro trestný čin převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 2 německého cizineckého zákona a podle §25 odst. 2 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů již dříve pravomocně rozhodnuto, a to usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 11 Tcu 97/2003.
S ohledem na to, že o zaznamenání odsouzení jmenovaného v dané věci již bylo v plném rozsahu pozitivně rozhodnuto, Nejvyšší soud České republiky opakovaný návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí o zaznamenání uvedeného odsouzení do evidence Rejstříku trestů zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. října 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík
Vyhotovil:
JUDr. Alexander Sotolář