Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.11.2003, sp. zn. 11 Tcu 238/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.238.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.238.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 238/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. listopadu 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. K. rozsudkem Okresního soudu v Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 19. 10. 1998, sp. zn. 20 Ds 635 Js 14522/98, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1, 2, §92 odst. 1 č. 1 a §55 odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 19. 10. 1998, sp. zn. 20 Ds 635 Js 14522/98, jenž nabyl právní moci dne 27. 10. 1998, byl V. K. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1, 2, §92 odst. 1 č. 1 a §55 odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že v noci na 11. 6. 1998 převedl z blíže nezjištěného místa mezi obcí B. v České republice a obcí S. ve Spolkové republice Německo přes česko-německou hranici na německé území 23 jugoslávských státních příslušníků, přestože věděl, že nemají povolení potřebná pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za tuto převaděčskou akci mu byl jeho objednatelem přislíben prospěch ve formě odpuštění dluhů ve výši 3000 DM. Dne 29. 10. 2003 pod sp. zn. 2441/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. K. se pro finanční prospěch zásadním významem podílel na organizované ilegální přepravě značného počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. listopadu 2003 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík Vyhotovil: JUDr. Alexander Sotolář

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/04/2003
Spisová značka:11 Tcu 238/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.238.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19