Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2003, sp. zn. 11 Tcu 248/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.248.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.248.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 248/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. listopadu 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. K. rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 18. 11. 2002, sp. zn. 602 Hv 32/02t, a to pro zločin těžké výdělečné krádeže vloupáním ve skupině podle §127, §128 odst. 1 č. 4, §129 č. 1, §130 a §15 trestního zákoníku Rakouské republiky, přečin zatajení listiny podle §229 odst. 1 trestního zákoníku Rakouské republiky a přečin padělání listiny podle §223 odst. 2 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Odůvodnění: Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 18. 11. 2002, sp. zn. 602 Hv 32/02t, jenž nabyl právní moci ve vztahu k F. K. dne 22. 11. 2002, byl jmenovaný uznán vinným zločinem těžké výdělečné krádeže vloupáním ve skupině podle §127, §128 odst. 1 č. 4, §129 č. 1, §130 a §15 trestního zákoníku Rakouské republiky, přečinem zatajení listiny podle §229 odst. 1 trestního zákoníku Rakouské republiky a přečinem padělání listiny podle §223 odst. 2 trestního zákoníku Rakouské republiky, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Uvedené trestné činnosti se jmenovaný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že A. společně se Z. B. a D. C. jako člen organizované skupiny 1. v době mezi 11. l. a 14. 1. 2002 v H. hodlali ve firmě Z. W. po vypáčení hliníkových vrat krást, a protože nenalezli předměty, jež by stálo za to ukrást, zůstalo jen u pokusu o krádež (Fakt 69.); 2. v době mezi 11. 1. a 14. 1. 2002 v H. hodlali ve firmě B.-L. Ing. E. B. po vypáčení vchodových dveří krást, a protože nenalezli předměty, jež by stály za krádež, zůstalo jen u pokusu o krádež (Fakt 69.); 3. v noci z 21. l. na 22. 1. 2002 v H. u oprávněného disponováním ve firmě M. A. G. po vypáčení okna, spojovacích dveří a několika kancelářských skříní, odcizili digitální kameru značky HP Photo Smart v hodnotě 500,- € (Fakt 71.); 4. v noci z 21. 1. na 22. 1. 2002 v H. ve firmě M. po vypáčení kancelářské výlohy a zásuvky psacího stolu odcizili mobilní telefon značky Nokia 6150 v hodnotě 150,- € (Fakt 72.); 5. v noci z 21. 1. na 22. 1. 2002 v H. ve firmě J. V. L. G. po vypáčení okna a příruční pokladny odcizili hotovost a notebook značky G. včetně příslušenství v úhrnné hodnotě 4.900,- € (fakt 73.); 6. v noci z 23. 1. na 24. 1. 2002 v H. ve firmě F.-U. po vypáčení kancelářské výlohy, několika psacích stolů a příruční pokladny odcizili hotovost, notebook značky Compag Presario 2700 GR a dva mobilní telefony značky Nokia v úhrnné hodnotě 3.365,28 € (Fakt 74.); 7. v noci z 23. l. na 24. 1. 2002 v H. ve firmě C. [D. c.] po vypáčení okna WC hodlali krást, zůstalo však jenom u pokusu, protože spustili poplachové zařízení (Fakt 75.); 8. v noci z 26. 1. na 27. 1. 2002 v K. ve firmě S. G. po vypáčení kancelářské výlohy a příruční pokladny odcizili videokameru s příslušenstvím, značky Sony, fotoaparát značky Canon a koženou peněženku obsahující hotovost v úhrnné hodnotě 2.907,- € (Fakt 76.); 9. v noci z 26. 1. na 27. 1. 2002 hodlali v K. ve firmě L. po vypáčení okna WC krást, z neznámých důvodu však zůstalo pouze u pokusu (Fakt 77.); 10. v noci z 26. 1. na 27. 1. 2002 hodlali v K. ve firmě W. po vypáčení kancelářské výlohy krást, přičemž pro nedostatek předmětů, jež by stálo za to ukrást, zůstalo pouze u pokusu (Fakt 78.); 11. v noci z 25. 2. na 26. 2. 2002 v K. ve firmě Ing. W. F. G. po vypáčení okna, příruční pokladny a železné skříně odcizili notebook značky Acer, mobilní telefon značky Ericson T10S, kapesní kalkulačku značky Sharp, hnědou koženou aktovku a 1 pár lyžařských bot Atomic s taškou, v úhrnné hodnotě 2.809,17 € (Fakt 100.); 12. v noci z 25. 2. na 26. 2. 2002 v G. ve firmě J. G. po vypáčení vchodových dveří odcizili příruční pokladnu s hotovostí, dva kartony cigaret značky Memphis a jeden pár zelených speciálních pracovních rukavic, v úhrnné hodnotě 1.100,- € (Fakt 101.); 13. v noci z 25. 2. na 26. 2. 2002 v G. ve firmě K.T. G. po vypáčení skříňky na nářadí odcizili dvě kapesní svítilny v hodnotě 45,- € (Fakt 102.); 14. v noci z 25. 2. na 26. 2. 2002 v G. ve firmě G. G. po vypáčení okna odcizili laptop značky Toshiba Satelite a digitální kameru značky Olympus, dva akumulátorové šroubováky Makita a hotovost, v úhrnné hodnotě 3.702,- € (Fakt 103.); 15. v noci z 25. 2. na 26. 2. 2002 v G. ve firmě G. G. po vypáčení okna a příruční pokladny odcizili mobilní telefon značky Nokia, pilotový kufr, zipové pojezdové ústrojí, dva laptopy značky Toshiba, jednu zaváděcí laptop stanici a jeden softwarový kabel, v úhrnné hodnotě 9.000,- € (Fakt 104.); 16. v noci z 25. 2. na 26. 2. 2002 hodlali v S. ve skladu R. S. po vypáčení dvojích dveří krást, přičemž pro nedostatek předmětů, jež by stálo za to ukrást, zůstalo pouze u pokusu (Fakt 105.); B. společně se Z. B. a D. C. ve vědomé a chtěné součinnosti jako spolupachatelé od 27. 1. 2002 v K. a ostatních místech zatajili řidičský průkaz a technický průkaz pro poznávací značku KO11IH, úvěrovou kartu American-Express, Visa kartu a průkaz Letecké skupiny Vídeň P. S. (fakt 76.) s úmyslem zabránit, aby se jich v právním styku použilo k prokázání práva, právního vztahu a určité skutečnosti, C. dne 26. 2. 2002 ve F. použil nepravý český řidičský průkaz s údajným číslem AJ863185 k prokázání svého oprávnění k řízení motorového vozidla. Dne 29. 10. 2003 pod sp. zn. 1727/2003-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 trestního zákona, trestný čin neoprávněného držení platební karty podle §249b trestního zákona a trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. F. K. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na organizovaných vloupáních do firemních prostor a zneužíval přitom padělaných dokladů. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Navíc se jí dopustil přesto, že byl v minulosti opakovaně soudně trestán pro obdobnou majetkovou trestnou činnost. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. listopadu 2003 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík Vyhotovil: JUDr. Alexander Sotolář

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/27/2003
Spisová značka:11 Tcu 248/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.248.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19