ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.83.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 83/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. května 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky S. N., rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 7. 4. 1998, sp. zn. 240 Ds 209 Js 069171/97, a to pro trestný čin pašování cizinců podle §92a odst. 1 č. 1 a 2, §92 odst. 1 č. 1 německého cizineckého zákona, §56 odst. 1, odst. 3 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 7. 4. 1998, sp. zn. 240 Ds 209 Js 069171/97, jenž nabyl právní moci dne 14. 5. 1998, byl S. N. uznán vinným trestným činem pašování cizinců podle §92a odst. 1 č. 1 a 2, §92 odst. 1 č. 1 německého cizineckého zákona, §56 odst. 1, odst. 3 trestního zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že na zakázku dne 11. 11. 1997 převážel, jako řidič Barkasu B 1000, úřední poznávací značky B-CU 9577, na podlaze tohoto vozidla, 10 egyptských státních příslušníků, z nichž devět přicestovalo bez cestovního pasu a víza do Spolkové republiky Německo z Nizozemska, kde byli vysazeni v oblasti T., kde je obviněný převzal. Za to obdržel odměnu 300 DM a v případě úspěšného splnění měl obdržet stejný obnos. Obviněný v egyptských státních příslušnících poznal cizince a byl si vědom toho, že se na spolkovém území zdržují bez dovolení. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestného činu nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák. ). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. S. N. se pro finanční prospěch podílel na ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nezanedbatelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík