Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.03.2003, sp. zn. 11 Td 15/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TD.15.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TD.15.2003.1
sp. zn. 11 Td 15/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud v trestní věci obviněného A. B., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 3. 2003 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto: Podle §25 tr. řádu se o d n í m á věc vedená u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 9 T 19/2003 a přikazuje se Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku. Odůvodnění: Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město podala dne 31. 1. 2003 Okresnímu soudu Plzeň-město obžalobu na obviněného A. B. pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák, který měl spáchat tím, že v P., Č. T. ani nikde jinde od 14. 10. 1999 do 10. 12. 2001 včetně, žádnou částkou nepřispíval na výživu svého syna F. R., přestože rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město, č. j. 14 C 400/94-137, ze dne 22. 6. 1999, který nabyl právní moci dne 14. 10. 1999, mu byla stanovena povinnost přispívat na jeho výživu částkou 500,? Kč měsíčně, splatných k rukám matky nezletilého G. R., bytem Č. T., D. 11, vždy do každého 15. dne v měsíci předem, a to do 3. 5. 2001, od tohoto data pak měl na podkladě rozsudku Okresního soudu v Karviné, č. j. 42 P 129/2000-70, 42 Sv 56/2001, ze dne 4. 4. 2001, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2001, výživné zasílat k rukám manželů I. a E. H., bytem T. 13, část G. č. 105, měsíčně ke každému 1. dni předem, přičemž na výživném za uvedené období dluží 9.500,- Kč matce nezletilého a 2.500,- Kč prarodičům nezletilého, a trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1, 3 tr. zák, který měl spáchat tím, že v P., Ch. ani nikde jinde žádnou částkou nepřispíval na výživu svých synů v době od 1. 1. 1998 do 4. 12. 2000 na syna A. B. a v době od 1. 1. 1998 do 31. 5. 2001 včetně na syna Z. B., přestože rozsudkem Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 14 P 104/93 ze dne 15. 5. 1996, který nabyl právní moci dne 3. 7. 1996, mu byla stanovena povinnost přispívat na výživu syna A. částkou 600,? Kč měsíčně a na výživu syna Z. částkou 500,- Kč měsíčně, splatných k rukám jejich matky V. V., bytem Ch., S. 26, která byla v důsledku tohoto neplnění vyživovací povinnost nucena pro zabezpečení základních potřeb k životu tehdy nezletilých dětí požádat Okresní úřad Ch. o sociální příspěvek, který byl ze strany úřadu vyplácen formou příspěvku na výživu od 1. 3. 2000 do 1. 2. 2001 na obě děti a do 1. 5. 2001 již pouze na Z. B., přičemž na výživném tak vznikl obviněnému dluh vůči V. V. ve výši 30.870,- Kč a vůči Okresnímu úřadu Ch. ve výši 13.060,- Kč. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 2. 2003, sp. zn. 9 T 11/2003, byla podle §23 odst. 1 tr. řádu trestní věc obviněného A. B., stíhaného pro skutek ad 1) obžaloby Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 9 T 11/2003 vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí. Podáním ze dne 3. 3. 2003 navrhl Okresní soud Plzeň-město podle §25 tr. řádu odnětí vyloučené trestní věci obviněného A. B. Okresnímu soudu Plzeň-město a její přikázání Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku nebo Okresnímu soudu v Karviné s odůvodněním, že je vzhledem k hospodárnosti a rychlosti vhodné, aby věc byla projednána u soudu, v jehož obvodu bydlí svědek E. H., jemuž byl nezl. F. R. svěřen do výchovy, tedy u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, nebo u Okresního soudu v Karviné, v jehož obvodu má bydliště svědkyně G. R., matka nezl. F. R. Oba svědci, kteří jsou jednáním obviněného A. B. poškozeni, by neměli na jeho jednání dále doplácet a cestovat k soudu vzdálenému více než 500 km. Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru. Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem \"důležité důvody\" sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. I když jde o skutkově jednoduchou věc, k náležitému zjištění bude nezbytně třeba vyslechnout dva svědky trvale se zdržující v místech vzdálených více než 500 km od procesního soudu. Tato skutečnost je zvlášť významná u svědka, pro nějž, jako důchodce vyššího věku, by byla tak dlouhá cesta náročná nejen finančně, ale i fyzicky. Tato okolnost je natolik závažná, že je jí možno podřadit pod důvody, které mohou vést ke změně příslušnosti soudu podle §25 tr. řádu. Protože svědek E. H. bydlí v obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku, bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. března 2003 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/28/2003
Spisová značka:11 Td 15/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TD.15.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19