ECLI:CZ:NS:2003:11.TDO.1325.2003.1
sp. zn. 11 Tdo 1325/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 27. listopadu 2003 dovolání obviněného V. S., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. dubna 2003, č. j. 12 To 79/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 12 T 78/2002, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. S. byl rozsudkem Okresního sodu v Havlíčkově Brodě ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 12 T 78/2002, uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. a byl mu za to podle §247 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, přičemž podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl pro jeho výkon zařazen do věznice s dozorem.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 24. dubna 2003, č. j. 12 To 79/2003, jako nedůvodné podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti citovanému usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání s odkazem na dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
Obviněný namítá, že oba soudy mechanicky převzaly údaje obžaloby, aniž provedené důkazy hodnotily způsobem uvedeným v §2 odst. 6 tr. ř., nevypořádaly se náležitě s obhajobou obviněného a důsledně nerespektovaly princip presumpce neviny. V důsledku toho došly k vadným skutkovým i právním závěrům, neboť podle názoru dovolatele na základě provedeného dokazování nelze učinit závěr, že se dopustil skutku, který je mu kladen za vinu a že byla jednoznačně a mimo jakoukoli pochybnost vyvrácena jeho obhajoba. V této souvislosti vytýká soudům, že přecenily význam výpovědí svědků P. V. a J. Z., když namítá, že tito svědci jej nemohli vidět jak prohledává vozidlo a dává si odcizené věci do tašek. Má za to, že ani další důkazy neprokazují jeho vinu žalovaným trestným činem a že nebyla vyvrácena jeho obhajoba, že byl neznámým mužem požádán, aby u vozidla hlídal, což učinil, do vozidla nevlezl a nic neodcizil. Soudy nesprávně vyhodnotily důkazy a nezabývaly se závažnými rozpory ve výpovědích svědků. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení, případně aby sám obviněného v celém rozsahu zprostil obžaloby.
Z obsahu vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství k podanému dovolání obviněného vyplývá, že námitky obviněného směřují v celém rozsahu jen proti skutkovým zjištěním a proti hodnocení důkazů, což ovšem nenaplňuje deklarovaný dovolací důvod. Dovolatel neuvedl žádnou konkrétní okolnost, která se týká vadného právního posouzení skutku, anebo jiného nesprávného hmotně právního posouzení. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl.
Nejvyšší soud shledal, že v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř., že podané dovolání obsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §265f odst. 1 tr. ř., bylo podáno včas a prostřednictvím obhájce.
Nejvyšší soud ovšem poté dospěl k závěru, že obviněný V. S. podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., o nějž obviněný opírá své dovolání, lze podat dovolání, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V mezích tohoto dovolacího důvodu tak lze namítat, že skutek zjištěný soudem, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin vůbec nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Z dikce tohoto ustanovení pak vyplývá, že ve vztahu ke zjištěnému skutku lze dovoláním vytýkat pouze a výlučně vady právní. Tedy takové vady, které spočívají v nesprávné aplikaci norem hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu tak nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení vykonaných důkazů z hlediska ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Současně ovšem platí, že obsah konkrétně uplatněných dovolacích námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí též věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř.; nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Z výše uvedeného obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný v tomto směru uplatnil pouze námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, když namítá, že dokazování provedené při hlavním líčení spolu s výsledky přípravného řízení nedovoluje učinit závěr, že se dopustil skutku, který je mu kladen za vinu, přičemž opakuje tvrzení, že žádné kroky směřující k odcizení cizích věcí neučinil, posuzovaného skutku se nedopustil a že pachatelem je jiná osoba.
Je tak zřejmé, že obviněný v dovolání neuplatnil námitky, vztahující se k právnímu posouzení skutku, a z charakteru uplatněných námitek vyplývá, že jím vytýkané vady mají povahu vad skutkových, kterými se snaží dosáhnout změny soudy zjištěného skutkového stavu věci.
Ačkoliv tedy obviněný deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil ve skutečnosti pouze námitky skutkové, které nejsou způsobilé nejen tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř. obsahově naplnit.
Protože dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b odst. 1 tr. ř., Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž by na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík