ECLI:CZ:NS:2003:11.TDO.546.2003.1
sp. zn. 11 Tdo 546/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 22. května 2003 o dovolání obviněného P. G., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. září 2002, sp. zn. 3 To 676/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 342/99, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. G. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. G. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2002, sp. zn. 3 To 676/2002, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 4. 2002, sp. zn. 10 T 342/99, jímž byl uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 k §222 odst. 1 tr. zák. a trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., za což mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let s výkonem ve věznici s ostrahou /§39a odst. 2 písm. c) tr. zák./.
Dovolání podal s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V dovolání předně zdůrazňuje, že se nedopustil stíhané trestné činnosti a namítá, že soudy nesprávně vyhodnotily provedené důkazy. Má za to, že při správném hodnocení provedených důkazů měl být učiněn závěr, že skutek se stal, avšak, že se nepodařilo prokázat jak přesný způsob jeho provedení, tak to, že skutek spáchal právě obviněný. Proto v souladu se zásadou in dubio pro reo měl být zproštěn obžaloby podle §226 písm. c) tr. ř. Dále vytýká Krajskému soudu v Ostravě postup, kterým jako odvolací soud nesprávně zrušil dřívější zprošťující rozsudek soudu prvního stupně a uložil okresnímu soudu, aby při novém projednání věci rozhodl o jeho vině s ohledem na hodnocení důkazů, provedené ve zrušovacím rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolatel dále obšírně polemizuje s dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ohledně v dovolání uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Má za to, že v rámci tohoto dovolacího důvodu lze přezkoumávat i skutková zjištění učiněná nižšími soudy, protože podle doslovné dikce zákona je dovolací soud oprávněn posuzovat jakékoliv hmotně právní otázky, a namítá, že by gramatický výklad měl mít přednost před výkladem autentickým, je-li jednoznačný. Má za to, že dovolání je nutno připustit i tam, kde je napadáno nesprávné skutkové zjištění, neboť hmotně právním posouzením je podle jeho názoru i vyvozování skutkových zjištění ze soudem aprobovaných důkazů.
Závěrem pak navrhl, aby Nevyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a přikázal mu věc k novému projednání a rozhodnutí.
Z vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství k podanému dovolání vyplývá, že obviněným uplatněný dovolací důvod nekoresponduje s obsahem dovolání. Argumentace dovolatele se týká jen nesprávného hodnocení provedených důkazů a skutkových zjištění, jaká z nich soudy vyvodily. Obviněný tak v dovolání sleduje změnu skutkových zjištění soudu a takto pojaté námitky nekorespondují s dovolacím důvodem stanoveným v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a dovolání je tak podáno z jiného, než zákonného důvodu. V závěru svého vyjádření pak navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného P. G. v neveřejném zasedání odmítl.
Nejvyšší soud shledal, že podané odvolání je nutno postupem podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, neboť ve skutečnosti bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci tohoto dovolacího důvodu je možné namítat chybnou právní kvalifikaci skutku, jak ho zjistil soud, a nikoli to, že soud zjistil skutkový stav nesprávně, že důkazy hodnotil vadně apod. Přípustné jsou tedy jen p r á v n í námitky ve vztahu ke skutku zjištěnému soudem, ale nejsou přípustné s k u t k o v é námitky směřující ke změně skutkových zjištění soudu.
Z vymezení obsahu dovolání v ustanovení §265f odst. 1, 2 tr. ř. a zejména ze znění ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je třeba dovodit, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn.
V posuzované věci obviněný v dovolání formálně uplatnil dovolací důvod předpokládaný ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ovšem ve skutečnosti svůj mimořádný opravný prostředek založil na námitkách, které obsahově tento zákonný důvod dovolání nenaplňují. Podstata dovolacích námitek spočívala v nesouhlasu obviněného s provedeným dokazováním a hodnocením důkazů soudy obou stupňů a z něho vyplývajících závěrů. Takový závěr soudů je však závěrem skutkovým, který teprve tvoří podklad pro hmotně právní posouzení skutku z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty v konkrétním případě v úvahu přicházejícího trestného činu. Skutková zjištění soudů však nelze dovoláním v těchto souvislostech napadat. Případné nedostatky ve skutkových zjištěních mající podklad např. v neúplnosti provedeného dokazování, ve vadném hodnocení důkazů atd. jsou zapříčiněny nesprávným procesním postupem, tj. zpravidla porušením požadavků vyplývajících z ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Nejedná se tedy o nějakou vadu v hmotně právním posouzení věci.
V tomto směru lze též poukázat i na rozhodnutí Ústavního soudu (např. ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. I. ÚS 412/02, ze dne 15. 5. 2003, sp. zn. III. ÚS 117/03, a ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. III. ÚS 732/02).
Obviněný uplatnil v posuzovaném případě jen skutkové námitky a neuplatnil žádné právní námitky ve smyslu uvažovaného dovolacího důvodu, tj. námitky proti právní kvalifikaci toho skutkového stavu, který soudy zjistily.
S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř.
O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík