ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.11.2003.1
sp. zn. 11 Tvo 11/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2003 stížnost obviněného Z. Ch., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 11 To 11/03, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Z. Ch. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2002, sp. zn. 4 T 3/2002, byl obviněný Z. Ch. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák., trestným činem loupeže podle §234 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., trestným činem loupeže podle §234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 písm. a) tr. zák., trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k trestu vyhoštění na dobu neurčitou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných V. K., V. M., R. P.-P., R. P. a R. Y.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný Z. Ch., stejně jako obvinění V. K., V. M., R. P.-P., R. P. a R. Y., odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Obviněný Z. Ch. v průběhu odvolacího řízení před vrchním soudem namítl podjatost senátu 11 To Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. R. T., JUDr. Ľ. K. a JUDr. J. V. s poukazem na to, že přidělením své trestní věci do tohoto senátu byl odňat svému zákonnému soudci, neboť podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze měla být jeho trestní věc i nadále přidělena 2 To ve složení JUDr. J. F., JUDr. P. S. a JUDr. J. Z., který již v jeho věci rozhodoval, a jehož podjatost s ohledem na předchozí rozhodnutí o vazbě také namítl.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 11 To 11/03, bylo podle §30 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ľ. K., JUDr. J. V. a JUDr. R. T. nejsou z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného Z. Ch. vyloučeni.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze podal obviněný Z. Ch. stížnost, ve které znovu poukazuje na skutečnost, že byl nezákonným postupem odňat svému zákonnému soudci, když soudci senátu 11 To JUDr. R. T., JUDr. Ľ. K. a JUDr. J. V. zcela účelově zabránili, aby mohlo být rozhodnuto o jeho stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2002 a vznesené námitce podjatosti soudců senátu 2 To Vrchního soudu v Praze. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení změnil tak, že soudci senátu 11 To jsou pro poměr k věci vyloučeni z jejího projednání.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.
V projednávané věci se fakticky nejedná o vyloučení soudce, ale o námitku obviněného, že byl postupem soudu odňat svému zákonnému soudci. Z rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze na rok 2003 a následně z rozhodnutí místopředsedy Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 2. 2003 bylo ovšem zjištěno, že trestní věc obviněného Z. Ch. v souladu s tímto rozvrhem, resp. oprávněním místopředsedy vrchního soudu měnit pravidla přidělování, byla řádným způsobem přidělena do senátu Vrchního soudu v Praze 11 To, ve složení JUDr. Ľ. K., JUDr. J. V. a JUDr. R. T. Pokud tedy tito soudci rozhodli, že z projednání věci nejsou vyloučeni, jde o rozhodnutí, které je v souladu s ustanovením §30 odst. 1 tr. řádu a stížnost obviněného Z. Ch. proti němu se nemohla setkat s úspěchem. Soudci, vůči nimž směřují námitky obviněného, zatím ničím nevyvolali pochybnost o svém nestranném rozhodování a tak neexistuje žádný reálný důvod k jejich vyloučení. V podrobnostech lze dále jen odkázat na odůvodnění napadeného usnesení.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera