ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.32.2003.1
sp. zn. 11 Tvo 32/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2003 stížnost obviněného Z. I., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2003, sp. zn. 7 To 103/03, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Z. I. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 3 T 65/2002, byl obviněný Z. I. uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 tr. zák. k §219 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třinácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. byl obviněnému zabrán revolver zn. HOLEK a současně mu byla uložena povinnost zaplatit poškozenému částku 164.400,- Kč.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný Z. I. odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 9. 2003, sp. zn. 7 To 103/03, podle §71 odst. 4, 6 tr. řádu ponechal obviněného Z. I. z důvodu uvedeného v ustanovení §67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, neboť s ponecháním ve vazbě nesouhlasí a proto navrhuje, aby byl z vazby propuštěn.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněného Z. I. bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2003, kterým byl ponechán ve vazbě, neboť u obviněného byl i nadále shledán důvod vazby útěkové. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažným trestným činem, jedná se o cizího státního příslušníka a s ohledem na žalovanou trestnou činnost mu stále hrozí přísný trest. Za tohoto stavu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného Z. I. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení zjištěny nebyly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. října 2003
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera