Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.05.2003, sp. zn. 20 Cdo 1406/2002 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.1406.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.1406.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 1406/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců A) L. M., a B) R. M., proti žalovaným 1) F. H., a 2) V. H., o povolení obnovy řízení, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 15 C 254/2000, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 3. 2002, č.j. 12 Co 643/2001-39, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 21. 6. 2001, č.j. 15 C 254/2000-27, kterým Okresní soud v Karlových Varech zamítl návrh, jímž se žalovaní domáhali povolení obnovy řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 15 C 286/91, a rozhodl o nákladech řízení. Usnesení odvolacího soudu napadli žalovaní (zastoupeni advokátem) dovoláním (doplněným podáním ze dne 18. 11. 2002), jímž navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobci se ztotožnili se závěry, na nichž odvolací soud své rozhodnutí založil; požadují proto, aby dovolání bylo jako nedůvodné „odmítnuto.“ Protože rozhodnutí soudů obou stupňů v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 286/91, jehož obnova je navrhována, byla vydána přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (část dvanáctá, hlava I, bod 16. cit. zákona), Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm – oproti očekávání dovolatelů – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do 31. 12. 2000 [(dále též jeno.s.ř.“), srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. cit. zákona]. Dovolání je opožděné. V usnesení ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2001 pod č. 70, Nejvyšší soud vysvětlil, že projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, nýbrž i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 1, věta první, odst. 2, věta druhá, o.s.ř.). Dovolací lhůta jednoho měsíce je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první, o.s.ř.). V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu, který poučení o mimořádném opravném prostředku (dovolání) v souladu s ustanovením §169 odst. 1 o.s.ř. neobsahoval, prostřednictvím pošty doručen dne 2. 5. 2002 zástupci žalobců (JUDr. P. T.) a dne 3. 5. 2002 zástupci žalovaných (JUDr. J. K.); právní moci nabylo dne 3. 5. 2002 (srov. §167 odst. 2, §159 odst. 1, §211 o.s.ř.). Z uvedeného vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání bylo pondělí 3. 6. 2002 (srov. §57 odst. 2, 3 o.s.ř.). Bylo-li dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno osobně u soudu prvního stupně až 25. 6. 2002, stalo se tak zjevně po uplynutí zákonné lhůty (po uplynutí této lhůty bylo ostatně též vyhotoveno /je datováno 24. 6. 2002/). Nejvyšší soud proto dovolání – bez jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.) – podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, a §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. odmítl. Rozhodnutí o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 4, větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, větu první (per analogiam) o.s.ř. Protože žalobcům by náhrada nákladů právní služby (vyjádření k dovolání) příslušela jen, bylo-li by jejich vynaložení potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva – a tato podmínka splněna není (vyjádření se otázky, která byla pro výsledek dovolacího řízení určující, nedotýká) – rozhodl dovolací soud, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. května 2003 JUDr. Pavel K r b e k , v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/28/2003
Spisová značka:20 Cdo 1406/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.1406.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19