ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.2174.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 2174/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného D., státního podniku, proti povinnému J. J., pro 1.970,- Kč prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 37 E 1437/96, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2002, č.j. 10 Co 891/2002-18, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Povinný napadl dovoláním v záhlaví označené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne 19. 12. 1996, č.j. 37 E 1437/96-5, jímž Okresní soud v Karviné nařídil podle svého platebního rozkazu ze dne 4. 12. 1992, sp. zn. Ro 3172/92, k vydobytí pohledávky oprávněného ve výši 1.970,- Kč, nákladů předcházejícího řízení (208,- Kč) a exekučních nákladů (300,- Kč) výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále jen „o.s.ř.“). O takový případ v souzené věci jde, jelikož odvolací soud – ač rozhodoval po 1. 1. 2001 – odvolání proti usnesení soudu prvního stupně vydanému dne 19. 12. 1996 projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.).
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná; v takovém případě musí být dovolání advokátem i sepsáno (srov. §241 odst. 2, větu druhou, o.s.ř.).
Při podání dovolání nebyl povinný zastoupen advokátem (a z obsahu spisu ani nevyplývalo, že by měl právnické vzdělání).
Usnesením ze dne 9. 1. 2003, č.j. 37 E 1437/96-52, okresní soud proto povinného vyzval, aby ve lhůtě čtrnácti dnů od doručení rozhodnutí předložil plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem (který se s již podaným dovoláním způsobem ve výzvě naznačeným ztotožní); obsahem usnesení bylo i poučení o následcích neodstranění vytčeného nedostatku.
Dovolatel na výzvu, která mu byla doručena 14. 1. 2003, nereagoval.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes opatření soudu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil (§104 odst. 2, §243c o.s.ř.).
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však v tomto stadiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 4, věty první, o.s.ř. výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. listopadu 2003
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu