ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.604.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 604/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kurky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné K., s.r.o., proti povinnému Z. P., zastoupenému advokátem, za účasti manželky povinného M. P., prodejem nemovitostí, pro 6.701.461,26 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. E 823/95, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17.9.2001, č.j. 10 Co 508/2001-183, takto:
I Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
K odvolání povinného odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně v části, jíž byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem označených nemovitostí.
Povinný (zastoupen advokátem) ve včasném dovolání, jež pokládá za přípustné dle §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř., odvolacímu soudu vytkl, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Oprávněná podle jeho názoru náležitě neprokázala „převzetí“ pohledávek od titulem oprávněné Komerční banky a.s., neboť předložené listiny nesplňují náležitosti stanovené v §256 odst. 2 o.s.ř.; dovolatel dále uvedl, že jeho manželka uzavřela toliko zástavní smlouvu, jež sloužila k zajištění pohledávky původního věřitele jen do výše 1.000.000,- Kč.
Z vyjádření oprávněné k dovolání vyplývá, že se ztotožňuje se závěry, vyslovenými odvolacím soudem.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; odstavec 2 téhož ustanovení stanoví, že §237 odst. 1 a 3 o.s.ř. zde platí obdobně.
Z toho plyne (oproti předpokladu dovolatele), že dovolání proti těmto usnesením je přípustné jen za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyjádřené v §237 odst. 1 pod písm. a/ až c/ o.s.ř.
Jelikož napadené usnesení není měnícím (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno (§237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
Aby mohlo být dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., musel by však dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.
Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.
Podle ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.
Hodnocením námitek, jež byly v dovolání vzneseny, k pozitivnímu závěru o splnění těchto podmínek dospět nelze.
O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), totiž zjevně nejde. O rozpor s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.) jít nemůže proto, že námitky dovolatele vycházejí z práva procesního.
Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani z hlediska ustanovení §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř.
Dovolací námitkou, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), by se bylo možno zabývat pouze za předpokladu, že je dovolání přípustné, a ten, jak uvedeno, splněn není.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle §243b odst. 5, věty první, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází ze situace, kdy povinný procesně zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, avšak oprávněné prokazatelné náklady nevznikly (§146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věta první, os.ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2003
JUDr. Vladimír Kurka, v.r.
předseda senátu