ECLI:CZ:NS:2003:21.CDO.105.2003.1
sp. zn. 21 Cdo 105/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně M. H., zastoupené advokátem, proti žalované A. H., o 15.947,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 7 C 67/2000, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. září 2002 č.j. 21 Nc 463/2002-148, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 3.9.2002 č.j. 21 Nc 463/2002-148 rozhodl k námitce podjatosti žalované ze dne 27.2.2002 tak, že soudkyně Okresního soudu v Jičíně JUDr. J. V. a přísedící téhož soudu B. F. a A. D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 7 C 67/2000.
Proti tomuto usnesení krajského soudu podala žalovaná dovolání. Namítá, že předsedkyně senátu JUDr. J. V. a přísedící B. F. a A. D. vydávají \"nezákonná a neodůvodněná\" rozhodnutí a že jejich \"vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti opakovaně prokázali, že nejsou schopni zajistit nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování\". Žalovaná navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o tomto podání žalované musí být zastaveno pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti (pravomocnému) rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §236 o.s.ř.).
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty první o.s.ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že o vyloučení soudců (přísedících) nerozhoduje krajský soud jako soud odvolací (tedy že nevydává své rozhodnutí v odvolacím řízení), ale jako soud nadřízený.
Pojem \"nadřízený soud\", je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a nelze ho tudíž zaměňovat s pojmem \"odvolací soud\" (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27.6.1996 Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1996). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců (přísedících) okresního soudu, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.7.1997 sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné pod č. 112 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997).
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti usnesení nadřízeného soudu, kterým bylo rozhodnuto o tom, zda jsou soudci (přísedící) vyloučeni, občanský soudní řád z výše uvedených důvodů ani neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.7.1997 sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné pod č. 112 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997). Nejvyšší soud České republiky proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1 o.s.ř.).
Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že krajský soud v poučení obsaženém v napadeném usnesení uvedl, že \"dovolání je přípustné v případech a za podmínek stanovených v části čtvrté, hlavě třetí občanského soudního řádu a lze je podat do dvou měsíců od doručení usnesení u Okresního soudu v Jičíně\". Jestliže dovolací soud nemůže věc projednat a rozhodnout, protože je dán nedostatek funkční příslušnosti k dovolání (jako je tomu v projednávané věci), pak i poučení, které tomu neodpovídá a je tedy nesprávné (v rozporu se zákonem), nemůže samo o sobě založit jeho funkční příslušnost k tomuto mimořádnému opravnému prostředku.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto řízení před Nejvyšším soudem ČR rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. května 2003
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu