ECLI:CZ:NS:2003:21.CDO.1240.2003.1
sp. zn. 21 Cdo 1240/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce F. L., proti žalované P. – T., s. r.o., zastoupené advokátem, o neplatnost rozvázání pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 42 C 12/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. ledna 2002 č.j. 42 C 12/2001-33 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. srpna 2002 č.j. 51 Co 201/2002-50, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že \"okamžitá výpověď daná žalobci zápočtovým listem a doručená dne 15.9.2000 je neplatná\". Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne 13.9.2000 převzal jeho otec od poštovní doručovatelky doporučenou zásilku, obsahující výpověď z pracovního poměru, kterou mu dala žalovaná. Na telefonickou žádost žalobce žalovaná nereagovala a dne 15.9.2000 od ní obdržel \"zápočtový list\", ve kterém bylo uvedeno, že pracovní poměr žalobce skončil podle ustanovení §53 zákoníku práce ke dni 8.9.2000. Žalobce považuje uvedenou \"výpověď\" za neplatnou, neboť žalovaná při jejím podání porušila ustanovení §55 a §266a zákoníku práce.
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 31.1.2002 č.j. 42 C 12/2001-33 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žalovaná nedala žalobci \"okamžitou výpověď zápočtovým listem\", nýbrž mu tak pouze doručila potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), v němž nepřesně uvedla důvod skončení pracovního poměru (\"výpověď dle §53\") a dobu, po kterou měl žalobce u žalované pracovat (od 3.4.2000 do 8.9.2000). Za řízení bylo naopak prokázáno, že ve smyslu ustanovení §240 odst. 3 zákoníku práce bylo úmyslem žalované okamžitě zrušit pracovní poměr žalobce podle ustanovení §53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce dopisem ze dne 8.9.2000. Uvedený právní úkon však nebyl učiněn předmětem řízení, a proto jej nebylo možné hodnotit. Protože zasláním \"zápočtového listu\" nedala žalovaná žalobci \"okamžitou výpověď\", soud prvního stupně žalobu zamítl.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9.8.2002 č.j. 51 Co 201/2002-50 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 2.575,-Kč \"na účet\" advokáta JUDr. D. B. Odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že se žalobce domáhal určení neplatnosti úkonu, který není okamžitým zrušením pracovního poměru žalobce u žalované, ale toliko listinou - potvrzením o zaměstnání. Bylo prokázáno, že okamžité zrušení pracovního poměru dala žalovaná žalobci dopisem ze dne 8.9.2000, nikoliv \"zápočtovým listem\". Tuto listinu (dopis z 8.9.2000) však žalobce v řízení nenapadá. Odvolací soud uzavřel, že pracovní poměr žalobce nemohl skončit \"zápočtovým listem\", neboť nejde o právní úkon rozvázání pracovního poměru uvedený v ustanovení §64 zákoníku práce. Protože nebyla podána žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru provedeného dopisem žalované ze dne 8.9.2000, nelze se neplatností rozvázání pracovního poměru dále zabývat.
Proti rozsudkům soudů obou stupňů podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31.1.2002 č.j. 42 C 12/2001-33 v této věci není rozhodnutím odvolacího soudu. Jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem vyloučen; občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí soudu prvního stupně (§10a o.s.ř.).
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobce podaném proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31.1.2002 č.j. 42 C 12/2001-33 zastavil (§104 odst. 1 věta první o.s.ř.).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.), se zabýval dále dovoláním žalobce proti rozsudku odvolacího soudu a dospěl k závěru, že meritornímu rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy [tj. ve věcech uvedených v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů].
Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, který je fyzickou osobou, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem), popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že dovolatelem je právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek (kraj), uvedená okolnost má za následek, že za něj musí jednat osoba uvedená v §21 o.s.ř. nebo v §21a o.s.ř. anebo v §21b o.s.ř., která má právnické vzdělání, nebo že musí být při podání dovolání zastoupen advokátem, popřípadě, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, notářem. Z ustanovení §241 odst.2 o.s.ř. současně vyplývá, že dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem [jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů] nebo osobou uvedenou v §21 o.s.ř. nebo v §21a o.s.ř. anebo v §21b o.s.ř., která má právnické vzdělání, ledaže by byla dovolatelem fyzická osoba, která dosáhla právnické vzdělání.
Ustanovení §241 o.s.ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení §241b odst.2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci žalobce, který je fyzickou osobou, nebyl při podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by měl právnické vzdělání. Pro podání dovolání žalobce - jak vyplývá z obsahu spisu - udělil plnou moc Mgr. V. K., který je, jak se uvádí v plné moci ze dne 22.11.2002, \"právníkem a členem sdružení P. & V.\" a jenž také dovolání sepsal.
Protože tímto způsobem nebylo požadavkům ustanovení §241 o.s.ř. vyhověno, soud prvního stupně žalobce usnesením ze dne 6.5.2003 č.j. 42 C 12/2001-71 vyzval, aby si pro podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal do 30.5.2003 řádné dovolání; současně ho poučil, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno a že může požádat soud, aby mu pro podání dovolání byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno dne 12.5.2003; žalobce však výzvě dosud nevyhověl a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranil a do současné doby ani soud nepožádal - ačkoliv mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků - o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Vzhledem k tomu, že žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 o.s.ř., ačkoliv byl o důsledcích své nečinnosti poučen, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §241b a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. října 2003
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu