ECLI:CZ:NS:2003:21.CDO.329.2003.1
sp. zn. 21 Cdo 329/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce R. K., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice - Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy se sídlem v Praze 1, Karmelitská č. 7, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 180/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. února 2002 č.j. 13 Co 86/2002-26, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 26.12.2000, doručenou soudu prvního stupně dne 29.12.2000, domáhal náhrady škody vzniklé následkem \"poškození na zdraví a onemocnění, jež je přímou příčinou nevyhovující stav budovy S. p. š. t. J.\", jejímž vlastníkem byla \"v době onemocnění\" žalovaná. Současně požádal, aby mu byl podle ustanovení §30 o.s.ř. soudem ustanoven zástupce, neboť jeho sociální poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků.
Obvodní soud pro Prahu 1 poté, co usnesením ze dne 10.1.2001 č.j. 27 C 180/2000-3 žalobce vyzval k odstranění vad žaloby a co mu usnesením ze dne 12.6.2001 č.j. 27 C 180/2000-9 ustanovil zástupcem advokáta Mgr. J. J., usnesením ze dne 19.12.2001 č.j. 27 C 180/2000-16 žalobu odmítl, zamítl návrh na zajištění důkazu a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žaloba musí být podle ustanovení §43 odst.2 o.s.ř. odmítnuta, neboť žalobce ji přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplnil a neopravil a v řízení pro tyto nedostatky nelze pokračovat. Návrh na zajištění důkazu (\"rozhodnutí z Fakultní nemocnice Kliniky nemocí z povolání H. K. o vyšetření žalobce ze dne 13.5.1993\") soud prvního stupně zamítl s odůvodněním, že provedení tohoto důkazu \"není spojeno s obavou z pozdější nemožnosti provedení či z obtíží, se kterými by bylo pozdější provedení spojeno\".
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 26.2.2002 č.j. 13 Co 86/2002-26 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že jsou splněny předpoklady pro odmítnutí žaloby podle ustanovení §43 odst.2 o.s.ř. a že nejsou důvody pro nařízení zajištění důkazu.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že vady žaloby odstranil a že nic nebránilo tomu, aby jeho žaloba byla projednána. Žalobce navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle ustanovení §240 odst.3 o.s.ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání; neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
V posuzovaném případě bylo zjištěno, že usnesení odvolacího soudu bylo žalobci (jeho zástupci advokátu Mgr. J. J.) doručeno dne 6.5.2002.
Protože usnesení odvolacího soudu obsahuje správné poučení o přípustnosti dovolání, o lhůtě k dovolání a o soudu, u něhož se podává, uplynula žalobci lhůta k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí podle ustanovení §243c odst.1 a §57 odst.2 o.s.ř. dnem 8.7.2002.
Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce podáním ze dne 13.5.2002, doručeným soudu prvního stupně dne 16.5.2002, požádal o ustanovení zástupce mimo jiné \"pro sepsání dovolání k Nejvyššímu soudu ČR\". Soud prvního stupně usnesením ze dne 21.5.2002 č.j. 27 C 180/2000-33 žádosti vyhověl a žalobci ustanovil \"pro dovolací řízení\" zástupcem advokáta Mgr. J. J.; usnesení bylo žalobci a advokátu Mgr. J. J. doručeno dne 27.5.2002. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu žalobce podal prostřednictvím svého zástupce podáním, které bylo předáno k poštovní přepravě soudu prvního stupně u držitele poštovní licence dne 29.11.2002.
Z uvedeného vyplývá, že v pořadí prvním podáním žalobce, které obsahovalo dovolání proti usnesení odvolacího soudu, je podání, které bylo předáno k poštovní přepravě soudu prvního stupně u držitele poštovní licence dne 29.11.2002, a že dříve učiněné podání žalobce ze dne 13.5.2002, doručené soudu prvního stupně dne 16.5.2002, nebylo podle svého obsahu dovoláním, ale jen žádostí o ustanovení zástupce pro podání dovolání.
Vzhledem k tomu, že žalobce podal dovolání až po uplynutí dovolací lhůty, je opožděné. Za přihlédnutí k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§240 odst.2 věta první o.s.ř.) a že žalobci byl ustanoven zástupce pro podání dovolání v době, kdy mohlo být dovolání podáno včas, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218a o.s.ř. - protože to v rozporu s ustanoveními §241b odst.1 a §208 odst.1 o.s.ř. neučinil soud prvního stupně - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst.5 věty první, §224 odst.1 a §151 odst.1 o.s.ř., neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. května 2003
JUDr. Ljubomír D r á p a l, v. r.
předseda senátu