ECLI:CZ:NS:2003:21.ND.148.2003.1
sp. zn. 21 Nd 148/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci péče o nezletilou K. B., a nezletilou M. B., dcery E. B., a K. A., o určení místní příslušnosti soudu pro ustanovení opatrovníka pro řízení o dědictví po E. B., vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp.zn. 13 D 391/2003, takto:
K projednání a rozhodnutí věci péče o nezletilou K. B., narozenou dne 25. června 1999, a nezletilou M. B., narozenou dne 3. března 2002 - ustanovení
opatrovníka pro řízení o dědictví po E. B., vedené u Okresního soudu v Prachaticích
pod sp.zn. 13 D 391/2003 - se určuje Okresní soud v Prachaticích.
Odůvodnění:
Okresní soud v Prachaticích jako soud místně příslušný [§88 písm.k) o.s.ř.] usnesením ze dne 5.8.2003, č.j. 13 D 391/2003-2, zahájil řízení o dědictví po E. B., zemřelé asi dne 13.7.2003.
Provedením úkonů v řízení o dědictví pověřil podle ustanovení §38 o.s.ř. notářku JUDr. H. R., která předložila věc Nejvyššímu soudu s návrhem, aby podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. určil, „který soud rozhodne o ustanovení opatrovníka nezletilým dcerám zůstavitelky pro dědické řízení a o schválení event. dědické dohody za tyto nezletilé“. Návrh odůvodnila zejména tím, že zůstavitelka E. B. je státní občankou České republiky, že jako dědičky ze zákona (I. skupiny), přicházejí v úvahu - mimo jiné - její nezletilé dcery K. B. a M. B., které mají bydliště u otce K. A., rakouského státního občana,. Protože K. A. jako manžel zůstavitelky přichází rovněž v úvahu jako dědic, nemůže nezletilé děti v dědickém řízení zastupovat.
Nejvyšší soud České republiky, jemuž byla věc v předložena k rozhodnutí o určení místní příslušnosti podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř., se nejprve zabýval otázkou, zda je dána pravomoc soudů České republiky pro řízení ve věci péče o nezletilé K. B., narozenou dne 25.7.1999, a nezletilou M. B., narozenou dne 3.3.2002.
Podle ustanovení §2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 125/2002 Sb. (dále jen „ZMPS“), se ustanovení ZMPS použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Jelikož dvoustranné ani mnohostranné mezinárodní smlouvy, jimiž jsou Česká republika a Rakouská republika vázány, otázku pravomoci soudu ve věcech vztahu mezi rodiči a dětmi – opatrovnictví nad nezletilými dětmi neřeší, je namístě užití příslušných ustanovení ZMPS.
Podle ustanovení §39 odst. 1 věty první ZMPS ve věcech výchovy a výživy nezletilých a v jiných věcech jich se týkajících, jsou-li českými občany, je dána pravomoc českých soudů i tehdy, žijí-li v cizině.
Podle ustanovení §48 ZMPS české soudy (je-li dána jejich pravomoc) postupují v řízení podle českých procesních předpisů, přičemž všichni účastníci mají rovné postavení při uplatňování svých práv; tímto procesním předpisem je občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).
Podle ustanovení §11 odst. 1 o.s.ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušným. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §88 písm. c) o.s.ř. namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v §85a, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o věc péče o nezletilé, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, o osvojení nebo povolení uzavřít manželství nezletilému.
V předmětné věci z obsahu spisu Okresního soudu v Prachaticích, sp.zn. 13 D 391/2003 (z rodných listů obou nezletilých dětí a z osvědčení o jejich státním občanství), vyplývá, že nezletilé děti K. B. a M. B., jsou občankami České republiky a že mají bydliště v cizině (u otce K. A. v Rakouské republice,). Z důvodů střetu zájmů nemůže před soudem nezletilé děti K. B. a M. B. zastupovat jako zákonný zástupce jejich otec K. A., neboť jako manžel zůstavitelky je rovněž zákonným dědicem a účastníkem dědického řízení, ale pouze kolizní opatrovník, který musí být nezletilým dětem pro řízení o dědictví po E. B. ustanoven soudem péče o nezletilé (§36, §37 odst. 1 a 2 zák. o rodině).
Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě je dána pravomoc českých soudů (§39 odst. 1 MPSP) a že podmínky pro určení místní příslušnosti nelze z ustanovení §88 písm. c) o.s.ř. dovodit, jsou zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem České republiky naplněny.
Nejvyšší soud České republiky proto - přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v ustanovení §6 o.s.ř. - podle ustanovení §11 odst.3 o.s.ř. určil, že věc péče o nezletilé děti K. B. a M. B. projedná a rozhodne Okresní soud v Prachaticích, u něhož probíhá také řízení o dědictví po E. B.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. října 2003
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu