ECLI:CZ:NS:2003:22.CDO.1463.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 1463/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobkyně A. M., zastoupené P. M., jako obecným zmocněncem, proti žalované E. Z., zastoupené P. Z., jako obecným zmocněncem, o zrušení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C 160/2000, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 25. března 2003, č. j. 12 Co 45/2003-138, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. září 2002, č. j. 16 C 160/2000-82, zamítl žalobu, aby bylo bez náhrady zrušeno „věcné břemeno, jemuž odpovídá právo chůze a jízdy vlastníka pozemku parcela č. stavební 104/1 přes pozemek parcela č. stavební 104/2, vše v katastrálním území L., obec D., okres O., jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. 482 u Katastrálního úřadu v O., zřízené smlouvou o reálném dělení nemovitosti a smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřené dne 20. 9. 1991 ve formě notářského zápisu sepsaného bývalým Státním notářstvím v O. pod sp. zn. Nz 1019/91, Nz 1034/91 státním notářem P. H.“, a rozhodl o nákladech řízení.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, ovšem v průběhu odvolacího řízení vzala svoji žalobu v celém rozsahu zpět. Žalovaná se zpětvzetím žaloby nesouhlasila, ale Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací považoval tento nesouhlas za nedůvodný a usnesením ze dne 25. března 2003, č. j. 12 Co 45/2003-138, podle §222a občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná prostřednictvím svého obecného zmocněnce dovolání, aniž tvrdila či dokládala, že má sama právnické vzdělání. Soud prvního stupně ji usnesením ze dne 2. června 2003, č. j. 16 C 160/2000-144, vyzval, „aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání“. Současně ji poučil, že „nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví“. Usnesení bylo zmocněnci žalované doručeno 12. června 2003, ovšem on ani žalovaná na ně do současné doby nereagovali.
Podle §241 odst. 1 OSŘ musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo (v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními předpisy) notářem. To neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b OSŘ, která má právnické vzdělání. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b OSŘ, která má právnické vzdělání. Podle §241b odst. 2 OSŘ není-li splněna podmínka uvedená v §241 OSŘ, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 OSŘ. Podle posledně uvedeného ustanovení (týkajícího se jinak postupu soudu při zkoumání podmínek řízení) jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Jak už bylo uvedeno, žalovaná, která je fyzickou osobou, takže se na ni nevztahují ustanovení §21, §21a a §21b OSŘ, netvrdí a nedokládá, že má sama právnické vzdělání, a netvrdí ani, že její obecný zmocněnec je advokátem či notářem, který ji zastupuje v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Proto platí, že musí být v dovolacím řízení zastoupena advokátem či notářem a že její dovolání musí být sepsáno advokátem či notářem. Soud prvního stupně ji tedy správně vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Jestliže se ovšem tento nedostatek nepodařilo ve stanovené lhůtě odstranit, ač byla dovolatelka o důsledcích své nečinnosti v tomto směru poučena, nezbylo dovolacímu soudu, než podle shora citovaných ustanovení řízení o jejím dovolání zastavit.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) OSŘ tak, že žádná z účastnic nemá právo na jejich náhradu, když žalobkyni, které by právo na náhradu nákladů podle §146 odst. 2 věty prvé OSŘ náleželo, v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. července 2003
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu