ECLI:CZ:NS:2003:22.CDO.1965.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 1965/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně M. B. proti žalovanému Ž. V., a. s., o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 7 C 429/92, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. března 2003, č. j. 38 Co 62/2003-135, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 13. března 2003, č. j. 38 Co 62/2003-135, potvrdil usnesení Okresního soudu v Hodoníně (dále „soud prvního stupně“) ze dne 9. září 2002, č. j. 7 C 429/92-113, jímž odmítl žalobu žalobkyně z 31. 3. 1992, doručenou soudu prvního stupně 31. 3. 1992, ve znění doplnění z 30. 7. 2002, doručeného soudu 2. 8. 2002.
Proti označenému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Protože nebyla zastoupena advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sama měla právnické vzdělání, byla výzvou (usnesením) soudu prvního stupně z 8. 8. 2003 mimo jiné upozorněna na podmínku povinného zastoupení advokátem s tím, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně opraveno nebo doplněno, soud podání odmítne, a že odmítnutím podání bude řízení skončeno. Žalobkyně ve stanovené lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy (tj. od 14. 8. 2003) ani později nedoložila, že by si pro dovolací řízení zvolila advokáta.
Podle §241 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.
Povinné zastoupení dovolatele je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Podle §104 odst. 2 OSŘ, jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V dané věci žalobkyně přes výzvu soudu prvního stupně uvedený nedostatek neodstranila. Proto Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 OSŘ zastavil. Pro rozhodování dovolacího soudu o zastavení dovolacího řízení pro neodstranění vad dovolání nemělo význam pochybení soudu prvního stupně, který místo správného poučení žalobkyně o možnosti zastavení dovolacího řízení, žalobkyni poučil o možnosti odmítnutí dovolání. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 687/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1166, Svazek 16.
Protože žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. října 2003
JUDr. František Balák,v.r.
předseda senátu