ECLI:CZ:NS:2003:22.ND.175.2003.1
sp. zn. 22 Nd 175/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně D. B., proti žalovanému M. B., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 4 C 123/2002, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soud v Jeseníku pod sp. zn. 4 C 123/2002 se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí.
Odůvodnění:
Ve shora uvedené věci se žalobkyně u Okresního soudu v Jeseníku domáhá rozvodu manželství účastníků a současně navrhuje, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí. Tento návrh odůvodňuje tím, že po opuštění společné domácnosti se žalovaným změnila trvalý pobyt, bydlí právě v obvodu uvedeného soudu a vzhledem k tomu, že je bez zaměstnání a pečuje o dvě děti, nemá prostředky na cestování do J. Žalovaný ovšem s přikázáním věci Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí nesouhlasí, rovněž s poukazem na svoji finanční situaci.
Podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Zpravidla se vhodnou delegací předchází nutnosti dožádání, což znamená, že typickými důvody vhodnosti budou ty, jež delegujícímu soudu umožní přijmout závěr, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. V daném případě podala žalobkyně žalobu u soudu, jehož výlučnou místní příslušnost zakládá §88 písm. a) OSŘ. Vzhledem k oddělenému bydlišti účastníků a k tomu, že oba poukazují na to, že jim současná finanční situace neumožňuje cestovat ke vzdálenému soudu, je zřejmé, že projednání a rozhodnutí věci soudem v jehož obvodu bydlí nyní žalobkyně, by nebylo ani rychlejší, ani hospodárnější než její projednání a rozhodnutí soudem, který je místně příslušný, neboť v každém případě bude muset být jeden z účastníků vyslechnut dožádaným soudem podle §39 OSŘ. Proto – a též s přihlédnutím k nesouhlasnému stanovisku žalovaného – Nejvyšší soud ČR jako soud nadřízený ve smyslu §12 odst. 3 OSŘ neshledal podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti a rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. listopadu 2003
Vít Jakšič,v.r.
předseda senátu