ECLI:CZ:NS:2003:22.ND.181.2003.1
sp. zn. 22 Nd 181/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně L. L., zastoupené obecným zmocněncem, proti žalovaným: 1) L. ČR, státní podnik a 2) A. H. D., a. s., o určení oprávněné osoby, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 1401/2003, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 1401/2003 se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala 30. 9. 2003 u Okresního soudu ve Znojmě návrh na určení oprávněné osoby podle §4 odst. 2 písm. e) s přihlédnutím k §4a odst. 3 písm. a) a c) a §4a odst. 4 a 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) na základě právního nástupnictví po B. F. k bývalému zemědělskému majetku A. F., nacházejícímu se v katastrálních územích Ž., Ž., M., D., M. N. a K., v žalobě podrobně specifikovanému. Současně podala „návrh na delegaci z důvodu vhodnosti na Obvodní soud pro Prahu 6“ s odkazem na §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen “OSŘ“) s poukazem na svůj zdravotní stav a věk, když osobní účast u jednání před Okresním soudem ve Znojmě by musela pro svoji neschopnost cestovat z Prahy do Znojma vyloučit, avšak soudní jednání ve svém bydlišti by mohla za pomoci příbuzných absolvovat.
Z obsahu spisu se podává, že žalovaný 1) s přikázáním věci shora jmenovanému soudu nesouhlasí. Odkazuje na §88 písm. g) OSŘ s tím, že meritem sporu je vlastnické právo k nemovitostem, když se žalobkyně dožaduje určení, že je oprávněnou osobou „ve vztahu k bývalému zemědělskému majetku“. Jde o spor z velké většiny založený na právní argumentaci a na přezkoumání velkého množství listinných důkazů a ty nejsou žalovaným přístupny jinak, než jejich časově náročným a opakovaným studiem v soudním spise, u státních orgánů a v institucích, nacházejících se z valné většiny v obvodu působnosti znojemského okresního soudu. Věc je ze strany žalobkyně v rukou kvalifikovaného právního zástupce a v žalobě je přímo uvedeno, že se má jednat pouze o případnou přítomnost žalobkyně. Její výslech lze uskutečnit formou dožádání podle §39 OSŘ. Připomíná, že svoji argumentaci opírá o své opakující se zkušenosti jako povinné osoby. Žalovaná 2) s přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 rovněž nesouhlasí. Poukazuje na svoji nepříznivou ekonomickou situaci, nedostatek času managementu a na skutečnost, že „věc je třeba řešit v místě ve kterém vznikla“. Uzavírá, že zdravotní stav žalobkyně „nemůže být důvodem k projednávání věci v Praze, protože bude stejně zastoupena právním zástupcem“.
Nejvyšší soud konstatuje, že žalobkyně svůj návrh na určení, že je oprávněnou osobou ve smyslu shora uvedených ustanovení zákona o půdě, a návrh na přikázání věci výše jmenovanému soudu podala k Okresnímu soudu ve Znojmě jako k soudu věcně a místně příslušnému. Tento soud nevyslovil, že není k projednání věci příslušný (§105 občanského soudního řádu – dále jen „OSŘ“), a přípisem z 23. 10. 2003 předložil Nejvyššímu soudu svůj spis k „rozhodnutí o delegaci z důvodu vhodnosti k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dle návrhu žalobkyně“, tedy k postupu podle §12 odst. 2 a 3 OSŘ.
Podle §12 odst. 2 OSŘ může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. V dané věci jde ale o věc důkazně komplikovanou, přičemž pro rozhodnutí soudu budou zřejmě stěžejními listinné důkazy (k tomu viz i obsah žaloby a v ní specifikované důkazy navržené k provedení), významné i pro restituční řízení podle zákona o půdě, probíhající u příslušných orgánů se sídlem v obvodu Okresního soudu ve Znojmě. S přihlédnutím k předmětu řízení, postavení účastníků a k dalším okolnostem, včetně stanoviska žalovaných, Nejvyšší soud neshledává dostatečné podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Důkaz výpovědí žalobkyně lze provést v jejím zájmu a s ohledem na její věk a zdravotní stav dožádáním podle §39 OSŘ u soudu v jejím bydlišti.
Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že se daná věc nepřikazuje z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2003
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu