ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.230.2003.1
sp. zn. 25 Cdo 230/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce Ž. s. P. a. s., proti žalovaným 1/ V. Z., a 2/ Z. Z., obou zastoupených advokátem, o 1.973,- Kč a 6.642,- Kč, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 C 132/94, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. října 2002, č. j. 10 Co 330/2002-271, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 29. 10. 2001, č. j. 8 C 132/94-244, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně 1.973,- Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného, žalobu o zaplacení částky 6.642,- Kč zamítl, řízení o uložení povinnosti žalovaným vyklidit pozemek č. 370/9 o výměře 486 m2 a o zdržení se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobce zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce i žalovaných Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 14. 10. 2002, č. j. 10 Co 330/2002-271, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1.666,- Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného, a žalobu co do částky 307,- Kč zamítl, ve výroku o zamítnutí částky 6.642,- Kč jej potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ohledně částky 6.642,- Kč a proti výroku o nákladech řízení podal žalobce dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaní ve svém písemném vyjádření k dovolání navrhli, aby dovolání bylo jako nedůvodné zamítnuto.
Dovolací soud postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001 a po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Dovolatel sice v projednávané věci nedoložil, že osoba, jež za něj v dovolacím řízení jedná, má právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání je nepřípustné, není zapotřebí se tímto nedostatkem zabývat (§241b odst. 2 o.s.ř.).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle ust. §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, přičemž předmětem řízení byl nárok žalobce ve výši 6.642,- Kč. Vzhledem k tomu, že dovoláním dotčeným výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, který má povahu usnesení (srov. §152 odst. 1 věta prvá, §167 odst. 1 o. s. ř.), zákon ve smyslu ustanovení §238, §238a a 239 o. s. ř. nepřipouští.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů právo a náklady žalovaných vynaložené na vyjádření k dovolání sepsané advokátem nelze za stavu, kdy dovolání je nepřípustné, považovat za náklady potřebné k účelnému bránění práva (§142 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. března 2003
JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu