Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.03.2003, sp. zn. 25 Cdo 459/2003 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.459.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.459.2003.1
sp. zn. 25 Cdo 459/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. J. Ch. proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 Nc 948/99, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2002, č. j. 22 Co 92/2002-32, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 20. 11. 2000, č. j. 15 Nc 948/99-13, zastavil řízení podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 3. 2002, č. j. 22 Co 92/2002-32, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž s poukazem na ustanovení §237 odst. 1 písm. a), b), e) – g) o.s.ř. vytýká odvolacímu soudu zejména vady ve vyhotovení rozhodnutí, které označuje za „nicotný přípis“. Vzhledem k ustanovení bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky posoudil dovolání žalobce podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen o.s.ř.) a dospěl k závěru, že v dané věci brání rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty druhé o.s.ř. Podle ustanovení §240 odst. l věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §24l odst. l věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl. Z ustanovení §24l odst. 2 věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1. 7. 1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí. V posuzované věci žalobce podal vlastnoručně sepsané dovolání ze dne 8. 6. 2002, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 26. 8. 2002, č. j. 15 Nc 948/99-38a, žalobce vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení doložil své právnické vzdělání nebo aby v téže lhůtě předložil plnou moc udělenou pro dovolací řízení advokátovi a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Soud žalobce poučil, že nebude-li této výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce usnesení převzal dne 23. 10. 2002, avšak na výzvu nereagoval a přes poučení dosud nedostatek povinného právního zastoupení neodstranil. Je tedy zřejmé, že žalobce podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání. Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. března 2003 JUDr. Petr Vojtek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/31/2003
Spisová značka:25 Cdo 459/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.459.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19