ECLI:CZ:NS:2003:25.ND.190.2003.1
sp. zn. 25 Nd 190/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Marty Škárové a JUDr. Olgy Puškinové v právní věci žalobkyně K. Š., zastoupené advokátkou, proti žalovanému A. Š., o výživné, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 14 C 247/2003, o návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu ve Vsetíně - pobočce Valašské Meziříčí z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 14 C 247/2003 se nepřikazuje Okresnímu soudu ve Vsetíně.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Jablonci nad Nisou bylo pod sp. zn. 14 C 247/2003 zahájeno řízení o návrhu žalobkyně K. Š. proti žalovanému A. Š. o výživné pro zletilou dceru.
Dne 4. 11. 2003 byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen Okresním soudem v Jablonci nad Nisou, spolu se spisem 14 C 247/2003, návrh žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu ve Vsetíně - pobočce Valašské Meziříčí.
Návrh na tzv. delegaci vhodnou odůvodnila žalobkyně požadavkem hospodárnosti a rychlosti projednání věci, když dosavadní dokazování v rámci řízení o výživné nezletilé žalobkyně probíhalo taktéž u Okresního soudu ve Vsetíně. Podle žalobkyně navíc žalovaný pochází z okresu V., kam často dojíždí navštěvovat své příbuzné a známé, zatímco postavení žalobkyně je komplikováno vysokoškolským studiem v H. K. a její finanční situací, neboť kromě přídavku na dítě a podpory ze strany matky nedisponuje vlastním příjmem.
Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasí a má za to, že přikázání věci by zvýšilo cestovní náklady jeho a zřejmě i žalobkyně, která studuje v H. K., odkud má blíž do J. n. N. než do V. M. Dále žalovaný uvedl, že je starší osobou se zdravotními potížemi, před dvěma lety utrpěl opakovaně frakturu nohy, což zhoršuje jeho pohyblivost, a před třemi lety prodělal mozkovou příhodu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o.s.ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu poměrů účastníků; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého účastníka projevil zásadně nepříznivým způsobem.
Samotná okolnost, že účastník řízení má bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci, zvláště když není zřejmé, že se nemůže pro nějaké závažné důvody dostavit k jednání u příslušného soudu. Tvrzené osobní a majetkové poměry žalobkyně nesvědčí o tom, že by pro ni byla účast na jednání před procesním soudem vyloučena; její vysokoškolské studium v H. K., kde disponuje i ubytováním na koleji, pro ni naopak činí Okresní soud v Jablonci nad Nisou dosažitelnějším, než je pro žalovaného (zejména s přihlédnutím k jím tvrzeným zdravotním potížím) Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí. Za této situace se přikázání věci posledně jmenovanému soudu nejeví být opatřením, které by mohlo přispět ke zvýšení hospodárnosti a rychlosti řízení, a nelze mít zato, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle §12 odst. 2 o.s.ř.
Nejvyšší soud z těchto důvodů návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. listopadu 2003
JUDr. Petr V o j t e k, v. r.
předseda senátu