ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.1750.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 1750/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce města K., zastoupeného advokátkou, proti žalované S. I., zastoupené advokátkou, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 28 C 29/2001, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. října 2001, č. j. 42 Co 601/2001-62, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. října 2001, č. j. 42 Co 601/2001-62, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Karviné (soudu prvního stupně) ze dne 4. dubna 2001, č. j. 28 C 29/2001-33, jímž soud prvního stupně přivolil k výpovědi z nájmu „bytu č. 1, sestávajícího z kuchyně a dvou a půl pokoje s příslušenstvím, v domě čp. 2117 v K.-M.“, určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, uložil žalované povinnost „byt vyklidit po skončení nájemního poměru do patnácti dnů od zajištění přístřeší” a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků
Žalovaná dne 30. ledna 2001 soudu prvního stupně doručila podání, označené jako “dovolání”. V tomto podání, které s přihlédnutím k jeho obsahu (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené s účinností od 1. ledna 2001 zákonem č. 30/2000 Sb. – dále jen „o.s.ř.”) lze považovat za dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, žalovaná (nezastoupena advokátem) sdělila důvody nesouhlasu jak s rozhodnutím odvolacího soudu, tak i s rozhodnutím soudu prvního stupně a současně požádala – z důvodu nepříznivé finanční situace – „o prominutí soudních poplatků”. Soud prvního stupně usneseními ze dne 31. ledna 2002, č. j. 28 C 29/2001-71, a č. j. 28 C 29/2001-72, (doručenými žalované dne 13. února 2002), žalovanou vyzval, aby si ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy zvolila k zastupování v dovolacím řízení advokáta, a současně (jeho prostřednictvím) podala řádné dovolání. Podáním ze dne 22. dubna 2002 požádala žalovaná opětovně o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce. Protože po předložení dokladů, osvědčujících současné příjmové poměry žalované, dospěl soud prvního stupně k závěru, že jsou u ní naplněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, byl žalované na její žádost usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. března 2003, č. j. 28 C 29/2001-86, ustanovena pro účely dovolacího řízení zástupkyně z řad advokátů – JUDr. D. W.
Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 25. června 2003 vzala žalovaná dovolání zpět.
Podle §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Vyplývá-li z citovaného ustanovení, že zpětvzetí dovolání má bez dalšího za následek zastavení dovolacího řízení, dovolací soud řízení v dané věci zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst.1, §146 odst. 2 větu první o.s.ř. a o skutečnost, že žalobci v řízení o dovolání nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalované, která zavinila zastavení dovolacího řízení, právo
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. října 2003
JUDr. Miroslav Ferák, v.r.
předseda senátu