ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.2132.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 2132/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce Mgr. M. K., proti žalovaným 1) C. H. a 2) A. H., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 30 C 239/2002, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. května 2003, č. j. 8 Co 739/2003-67, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:.:
Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. listopadu 2002, č. j. 30 C 239/2002-22, přivolil k výpovědi z nájmu „bytu v 2. podlaží domu č. p. 513, L. ulice č. 16 v Č. o velikosti 1+2 s příslušenstvím, jehož vlastníkem je žalobce“, určil, že tříměsíční výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, žalovaným uložil povinnost „byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů po zajištění náhradního ubytování“, a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 15. května 2003, č. j. 8 Co 739/2003-67, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Rozsudek odvolacího soudu byl žalovaným doručen dne 28. května 2003. Žalovaní – nezastoupeni advokátem – dne 23. července 2003 doručili osobně soudu prvního stupně podání, které lze podle jeho obsahu (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. – dále jen „o.s.ř.“) považovat za dovolání proti uvedenému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu. V něm vyjádřili nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu a upozornili na skutečnost, že vychovávají nezletilou dceru a proto pokládají za nedostatečnou přisouzenou bytovou náhradu ve formě pouhého náhradního ubytování.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 a 2 o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má - li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Protože dovolatelé nebyli při podání dovolání zastoupeni advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sami měli právnické vzdělání, byli usnesením soudu prvního stupně ze dne 25. července 2003, č. j. 30 C 239/2002-76, vyzváni, aby si ve lhůtě 14-ti dnů od doručení usnesení zvolili pro podání dovolání v této věci zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Současně byli poučeni, že dovolací řízení bude zastaveno, nepředloží-li v poskytnuté lhůtě plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání. Usnesení s výzvou bylo dovolatelům doručeno dne 30. července 2003. Na zmíněné usnesení reagoval advokát podáním doručeným soudu prvního stupně dne 14. srpna 2003. V tomto podání uvedl, že jej žalovaní kontaktovali, a požádal o prodloužení lhůty k doplnění dovolání do 30. srpna 2003. V podání doručeném soudu prvního stupně dne 1. září 2003 tuto žádost, ovšem již bez konkrétního uvedení lhůty, opakoval. Do současné doby však zvláštní podmínka dovolacího řízení v podobě povinného advokátního zastoupení dovolatelů nebyla splněna.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 části věty první před středníkem o.s.ř. ve spojení s §241 odst. 2 o.s.ř. nebyla přes provedené opatření soudem prvního stupně do dnešního dne splněna. Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měl jinak právo proti žalovaným, kteří procesně zavinili zastavení dovolacího řízení (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. října 2003
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu