Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.05.2003, sp. zn. 26 Cdo 2390/2002 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.2390.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.2390.2002.1
sp. zn. 26 Cdo 2390/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Hany Müllerové ve věci nejasného podání M. M., zastoupeného advokátem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 25 Nc 3626/2002, o dovolání M. M. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. srpna 2002, č. j. 62 C 287/02-18, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. srpna 2002, č. j. 62 C 287/02-18, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 5. června 2002, č. j. 25 Nc 3626/2002-6, ve znění opravného usnesení ze dne 4. září 2002, č. j. 25 Nc 3626/2002-20, se zrušují, a řízení se zastavuje. Odůvodnění: Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 1. 8. 2002, č. j. 62 Co 287/02-18, potvrdil usnesení ze dne 5. 6. 2002, č. j. 25 Nc 3626/2002-6, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) odmítl návrh Ing. M. M. ze dne 29. 4. 2002 a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že podání M. M., datované 29. 4. „2001“ (správně „2002“), doručené soudu prvního stupně dne 2. 5. 2002, neobsahovalo základní náležitosti stanovené v §42 odst. 4 a v §79 odst. 1 o. s. ř., a proto soud prvního stupně postupoval správně, pokud usnesením ze dne 13. 5. 2002, č. j. 25 Nc 3626/2002-3, vyzval jmenovaného k odstranění vad podání (s poučením o následcích nesplnění této výzvy), a za situace, kdy vady nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny, podání jmenovaného odmítl podle §43 odst. 2 o. s. ř. Proti usnesení odvolacího soudu podal M. M. dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Uvádí, že pokud předložil dopisem ze dne 29. 4. 2002 usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 62 Co 148/02, a žádal o jeho zaslání dovolacímu soudu spolu se spisem, nejednalo se o podání ve smyslu ustanovení §42 odst. 1 o. s. ř., ale o „návrh na provedení důkazu listinou ve smyslu §249 odst. 1 o. s. ř., v reakci na nové ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř.“ Dovolatel má za to, že z uvedených důvodů nebylo na místě tento jeho procesní úkon odmítat usnesením. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 o. s. ř.), a je podle §239 odst. 3 věty před středníkem o. s. ř. přípustné. Ve smyslu ustanovení §242 odst. 1 a 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil; k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.) je přitom povinen přihlédnout i tehdy, nejsou-li dovoláním uplatněny (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Vady uvedené v §229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., ani tzv. jiné vady řízení dovoláním namítány nebyly a z obsahu spisu se nepodávají. Dovolací soud se proto zabýval otázkou, zda řízení není postiženo některou z vad upravených v 229 odst. 1 o. s. ř. Ve smyslu ustanovení §79 odst. 1 o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh; tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným, se nazývá žalobou. Žaloba musí obsahovat kromě obecných náležitostí uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o.s.ř. i další náležitosti stanovené v §79 odst. 1 větě druhé o. s. ř. (resp. ve věcech obchodních též náležitosti dle věty třetí citovaného ustanovení). Neobsahuje-li žaloba všechny stanovené náležitosti nebo je-li neurčitá nebo nesrozumitelná, předseda senátu usnesením žalobce vyzve, aby žalobu doplnil nebo opravil, určí mu k tomu lhůtu a poučí jej, jak je třeba doplnění nebo opravu provést (§43 odst. 1 o.s.ř.). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba opravena nebo doplněna a nelze-li pro tento nedostatek v řízení pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne (§43 odst. 2 věta první o. s. ř.). Uvedený postup – odmítnutí podání - tedy přichází v úvahu tehdy, jde-li o podání, kterým se zahajuje řízení; takovýmto podáním je žaloba. Jak je patrno z obsahu spisu, s podáním M. M. na č. l. 1 spisu, datovaným „29. 4. 2001“, doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 2. 5. 2002, bylo předloženo „usnesení Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 148/02“, a jmenovaný požádal, aby toto rozhodnutí „bylo zasláno soudu dovolacímu prostřednictvím Obvodního soudu v Praze“. Uvedl, že z odůvodnění přiloženého rozhodnutí jednoznačně vyplývá „projev vůle žalobkyně byt neužívat“. Z obsahu podání dovolatele však nelze dovodit, že by se jím domáhal zahájení soudního řízení, tj. že by šlo o žalobu; postup podle ustanovení §43 odst. 2 věty první o. s. ř. tedy nepřicházel v úvahu. Jestliže přesto soud prvního stupně s tímto podáním naložil jako s návrhem na zahájení řízení a shora označeným usnesením toto podání podle §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, a odvolací soud napadeným usnesením toto usnesení soudu prvního stupně potvrdil, je řízení zatíženo vadou uvedenou v §229 odst. 1 písm. d) o. s. ř. (nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba), k níž dovolací soud přihlédl, i když nebyla v dovolání uplatněna. Za tohoto stavu nezbylo, než podle §243b odst. 4 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a řízení zastavit. K námitce dovolatele, který s poukazem na „nové ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.“ dovozuje možnost provádění dokazování v dovolacím řízení (důkazní návrh se zřejmě vztahoval k dovolacímu řízení, jež probíhá u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 490/20002), je třeba uvést, že dovolací soud je vázán skutkovým stavem věci tak, jak byl zjištěn v průběhu řízení před soudy obou stupňů (§243a odst. 2 o. s. ř.), a že takto zjištěný skutkový stav nemůže být v dovolacím řízení doplňován novými (v průběhu dovolacího řízení předkládanými) skutkovými zjištěními. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. května 2003 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/28/2003
Spisová značka:26 Cdo 2390/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.2390.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§164 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19