ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.932.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 932/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce město P., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) R. M. a 2) V. M., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 13 C 65/2002, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2002, č. j. 64 Co 272/2002-53, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. 11. 2002, č. j. 64 Co 272/2002-55, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (soudu prvního stupně) ze dne 13. 6. 2002, č. j. 13 C 65/2002-37, jímž soud přivolil k výpovědi z nájmu „bytu č. 9 o velikosti 3+1 s příslušenstvím ve čtvrtém podlaží I. kategorie v ulici Š. 891 v P., k. ú. H.“, kterou dal žalobce žalovaným, určil, že nájemní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty, která je tříměsíční a počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, žalovaným uložil povinnost vyklidit byt a vyklizený jej odevzdat žalobci do patnácti dnů po zajištění přístřeší, a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že v posuzované věci byly splněny všechny zákonné předpoklady pro přivolení k výpovědi z nájmu bytu podle §711 odst. 1 písm. d/ zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném v době dání výpovědi z nájmu bytu (dále je „obč. zák.“).
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní - nezastoupeni advokátem - dovolání, v němž vyjádřili nesouhlas s právními závěry odvolacího soudu.
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. - dále jen „o. s. ř.“) shledal, že dovolání bylo podáno včas subjekty k tomu oprávněnými – účastníky řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), že však nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má - li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná - li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Nemá - li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Protože dovolatelé nebyli zastoupeni advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sami měli právnické vzdělání, byli usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. 3. 2003, č. j. 13 C 65/2002-59, vyzváni, aby si ve lhůtě třiceti dnů od doručení usnesení pro podání dovolání v této věci zvolili zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Současně byli poučeni, že dovolací řízení bude zastaveno, nepředloží-li v poskytnuté lhůtě plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání. Usnesení s výzvou bylo dovolatelům doručeno dne 24. 3. 2003, na výzvu nikterak nereagovali.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 části věty první před středníkem o. s. ř. ve spojení s §241 odst. 2 o. s. ř. nebyla přes provedené opatření soudem prvního stupně do dnešního dne splněna. Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měl jinak právo proti žalovaným, kteří procesně zavinili zastavení dovolacího řízení ( §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. května 2003
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu