ECLI:CZ:NS:2003:26.ND.82.2003.1
sp. zn. 26 Nd 82/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Müllerové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. v právní věci žalobce Mgr. M. F., advokáta, správce konkursní podstaty O. s o., a. s. , proti žalované O Z., a. s.,, o určení neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 10 C 1252/2002, o přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. , takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 10 C 1252/2002, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jablonci nad Nisou předložil Nejvyššímu soudu České republiky spis sp. zn. 10 C 1252/2002, který je u něho veden v právní věci označené v záhlaví tohoto usnesení, k rozhodnutí o \"delegaci vhodné dle §12/2 o. s. ř. \", s tím, že jeho místní příslušnost je dána ustanovením §88 písm. g/ o. s. ř., že však \"k rozhodnutí ve věci není třeba nijak zkoumat stav … nemovitosti\", oba účastníci mají sídla ve Z. a vzdálenost mezi J. n. N. a Z. je asi 300 km \"při jedné cestě\". Jak dále v předkládací zprávě uvedl, \"účastníci se k případné delegaci nevyjádřili\".
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Při delegaci vhodné je však nutno uvážit i určení případů výlučné místní příslušnosti, neboť touto úpravou zákonodárce dává jednoznačně přednost výlučně místně příslušnému soudu (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář I. díl, 6. vydání, Praha: C. H. Beck, 2003, str. 43 – 44). K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů i proto, že jde o výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V daném případě nepovažuje Nejvyšší soud okolnosti uvedené Okresním soudem v Jablonci nad Nisou za natolik závažné – ve smyslu výše podaného výkladu – aby byly způsobilé odůvodnit přikázání věci jinému, než výlučně místně příslušnému soudu, nehledě k tomu, že názor, podle něhož k rozhodnutí ve věci není třeba nijak zkoumat stav nemovitosti, je v tomto stadiu řízení přinejmenším předčasný. S přihlédnutím k možnostem, jež skýtá ustanovení §39 o. s. ř. (upravující institut dožádání), dospěl Nejvyšší soud k závěru uvedenému ve výroku tohoto usnesení, jímž rozhodl, že se výše označená věc Okresnímu soudu ve Zlíně nepřikazuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. května 2003
JUDr. Hana Müllerová, v. r.
předsedkyně senátu