ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.1363.2002.1
sp. zn. 28 Cdo 1363/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání S. Š., zast. advokátem, podanému proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2002, sp. zn. 29 Co 64/2002 (v právní věci žalobkyně S. Š., zast. advokátem, proti žalované Městské části P., zast. advokátkou, o určení, že žalobkyně je nájemkyní bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 298/98) takto:
Zrušuje se usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2002, sp. zn. 29 Co 64/2002 a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 ve svém usnesením ze dne 17.12.2001 pod č.j. 39 C 298/98-35 vyslovil, že v daném řízení – které bylo přerušeno usnesením ze dne 16.6.1999 -, se bude pokračovat.
Žalobkyně se domáhá určení, že je nájemkyní sporného bytu. Řízení bylo dle §109 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přerušeno usnesením ze dne 16.6.1999, které nabylo právní moci 17.7.1999, když pod sp. zn. 32 C 60/99 téhož soudu je projednávána žaloba stejných účastníků na vyklizení sporného bytu žalobkyní. Nalézací soud rozhodl – s ohledem na skutečnost, že na jeho půdě probíhají dvě řízení řešící stejnou otázku -, že v řízení 39 C 298/98 bude pokračováno, aby zbytečně nedocházelo k dalšímu prodlužování tohoto řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 29.3.2002, č.j. 26 Co 64/2002-42 usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Žalobkyni zavázal zaplatit žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 6.400,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci usnesení na účet její advokátky.
Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že v obou řízeních (32 C 60/99 a 39 C 298/98) jde o stejnou věc, protože se týkají týchž účastníků a téhož předmětu řízení, když pro nároky uplatněné žalobami je rozhodující, zda žalobkyně splnila zákonné předpoklady pro přechod nájmu ke spornému bytu. Z hlediska vzájemného vztahu těchto žalob, z nichž dříve podaná je žalobou na plnění, pozdější žalobou určovací, platí, že určovací žaloba, ať kladná nebo záporná, netvoří překážku litispendence (§83 občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.) pro žalobu na plnění, jde-li v obou žalobách o týž právní vztah, zatímco žaloba na plnění je pro určovací žalobu překážkou litispendence.
Překážka litispendence patří k podmínkám řízení, jejichž splnění soud zkoumá kdykoli za řízení (§103 o.s.ř.). Jestliže soud zjistí, že o stejné věci již probíhá jiné řízení, je povinen později zahájené řízení zastavit pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (§104 odst. 1 o.s.ř.). Odvolací soud postupem podle §211 a §104 odst. 1 o.s.ř. usnesení soudu I. stupně zrušil a řízení zastavil, protože usoudil, že o výše popsaný případ se v souzené věci jedná.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, ve kterém popisuje genezi projednávaného sporu. Řízení na vyklizení bytu bylo druhou stranou sporu zahájeno předčasně a dovolatelka jej chápe jako účelové. Úvaha odvolacího soudu o překážce litispendence je chybná, neboť typy sporů jsou rozdílné, jeden byl zahájen určovací žalobou, druhý žalobou na plnění, a také obsahy žalobních návrhů se samozřejmě liší. Závěrem dovolatelka napadá výrok odvolacího soudu ohledně nákladů řízení.
K tomuto dovolání nebylo podáno vyjádření.
Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001, a to v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Dovolání bylo podáno účastníkem řízení, řádně zastoupeným v dovolacím řízení advokátem podle §241 o.s.ř., bylo podáno ve lhůtě určené v §240 odst. 1 o.s.ř., splňuje formální i obsahové náležitosti podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. a opírá se o zákonem stanovený dovolací důvod (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Protože je dovolání přípustné (§239 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) přezkoumal dovolací soud napadené rozhodnutí v rozsahu plynoucím z podaného dovolání (§242 odst. 1,3 o.s.ř.).
Po projednání věci Nejvyšší soud ČR dospěl k přesvědčení, že dovolání je důvodné.
Nesprávným právním posouzením věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).
Podle ustanovení §83 o.s.ř. brání zahájení řízení tomu, aby o téže věci probíhalo o soudu jiné řízení. O stejnou věc ve smyslu citovaného ustanovení se jedná tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž bylo zahájeno jiné řízení, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob.
V projednávaném řízení jde o určení, zda mezi účastníky je nebo není právní vztah (nájemní), a jde o věc, kde žalující má naléhavý právní zájem na tomto určení, zejména když pronajímatel v paralelním sporu podal proti žalobkyni žalobu na vyklizení předmětného bytu (řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 32 C 60/99). Uvedená řízení se sice týkají týchž osob, jejich předměty jsou však rozdílné. Zatímco v souzené věci jde o určení, zda tu je nebo není právní vztah, a jde tedy o vyřešení základní otázky, ve druhé souběžně projednávané věci jde o žalobu na plnění (vyklizení), kde otázku právního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou lze řešit pouze jako otázku předběžnou. Navíc ani na základě porovnání materiálních obsahů vznesených žalobních návrhů (petitů) nelze dospět k závěru o totožnosti předmětů obou řízení vedených mezi dotčenými účastníky.
Z těchto důvodů nemohl dovolací soud přisvědčit úvaze odvolacího soudu o existenci překážky litispendence v souzené věci, a nezbylo mu proto než rozhodnutí odvolacího soudu jako nesprávné v souladu s ustanovením §243b odst. 2 o.s.ř. zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o.s.ř.)
V novém řízení bude rozhodnuto i o nákladech řízení, včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že o dovolání bylo věcně rozhodnuto v nejkratším možném termínu, stalo se nadbytečným rozhodovat o návrhu na odklad vykonatelnosti (§243 o.s.ř.), který podala žalobkyně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 31. března 2003
JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.
předseda senátu