Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.05.2003, sp. zn. 28 Cdo 922/2003 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.922.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.922.2003.1
sp. zn. 28 Cdo 922/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Ludvíka Davida, CSc. v právní věci žalobce B., v.o.s., zastoupeného advokátem, proti žalovanému P. L., o zaplacení 127.870,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 12 C 178/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12.12.2002, č.j. 19 Co 335/2002-58, takto: Řízení o dovolání se zastavuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Ústí nad Orlicí jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 22.5.2002, č.j. 12 C 178/2001-33, v odstavci I. řízení ohledně částky 29.105,30 Kč zastavil. Současně v odstavci II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 98.765,- Kč s 8,5 % úroky z prodlení od 1.8.2001 do zaplacení a žalobu o zaplacení 8,5 % úroku z prodlení z částky 127.870,30 Kč od 1.8.2001 do zaplacení zamítl. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12.12.2002, č.j. 19 Co 335/2002-58, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, pokud jím bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 96.775,- Kč a úroky z prodlení ve výši 8 % z částky 54.800,- Kč od 1.8.2001 do zaplacení, 8,5 % z částky 8.405,- Kč od 15.8.2001 do zaplacení, 8,5 % z částky 31.618,- Kč od 3.9.2001 do zaplacení a 6,5 % z částky 1.952,- Kč od 23.2.2002 do zaplacení, potvrdil. Současně ve zbytku co do úroků z prodlení ve výši 8,5 % z částky 8.405,- Kč od 1.8.2001 do 14.8.2001, 8,5 % z částky 31.618,- Kč od 1.8.2001 do 2.9.2001, 8,5 % z částky 1.952,- Kč od 1.8.2001 do 22.2.2002 a 2 % z částky 1.952,- Kč od 23.2.2002 do zaplacení a 0,5 % z částky 54.800,- Kč od 1.8.2001 do zaplacení rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl. Proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 25.2.2003 dovolání (č.l. 67). Soud prvního stupně usnesením ze dne 27.2.2003, č.j. 12 C 178/2001-69, poučil dovolatele, že podání ze dne 23.2.2003, které je podle svého obsahu dovoláním, neobsahuje patřičné náležitosti (označení účastníků řízení, návrh na rozhodnutí a odůvodnění - v čem je spatřována nezákonnost rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje) a konstatoval, že je z uvedených důvodů neurčité. Současně jej poučil, že podle §241 o.s.ř. musí být zastoupen advokátem, nemá-li právnické vzdělání. Soud prvního stupně dále usnesením ze dne 18.3.2003, č.j. 12 C 178/2001-70, vyzval dovolatele, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení si zvolil zástupcem pro dovolací řízení advokáta nebo notáře a tuto skutečnost doložil soudu předložením plné moci s tím, že ve stejné lhůtě musí být předloženo advokátem nebo notářem sepsané dovolání. K doplnění podání stanovil dovolateli lhůtu 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení s poučením o následcích zastavení řízení dovolacím soudem, pokud výzvě nebude vyhověno. Usnesení obsahující shora uvedenou výzvu bylo dovolateli doručeno dne 25.3.2003. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací v této věci postupoval podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb., účinné od 1.1.2001. Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo totiž vydáno po účinnosti zmíněné novely v souladu s bodem 1 přechodných ustanovení novely, rovněž odvolací soud postupoval proto podle ustanovení bodu 15. těchže přechodných ustanovení. Pro dovolací soud platí stejný důsledek podle bodu 17 přechodných ustanovení. Proto v tomto rozhodnutí jsou nadále uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.1.2001 (dále jeno.s.ř.“). Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle §241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá. Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř. platí, že dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo §21a nebo v §21b, která má právnické vzdělání. Podle §241 odst. 2 o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Z uvedených zákonných ustanovení vcelku srozumitelně a přehledně vyplývá jednak povaha dovolání, jako dispozitivního úkonu, k němuž je legitimován pouze účastník řízení, jednak požadavek obligatorního právního zastoupení jak pro podání dovolání, tak pro zastupování účastníka v dovolacím řízení. Jde o jednu z podmínek řízení, jejíž absence nevede sama o sobě k neúčinnosti podaného dovolání, případně zastavení dovolacího řízení bez dalšího, nýbrž jde o vadu odstranitelnou, která může být napravena, byť i dodatečně, úkonem účastníka. V tomto směru je povinností soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení §209 o.s.ř. (jež dopadá i na případy dovolání vzhledem k ustanovení §243c o.s.ř.), aby účastníka o nutnosti odstranit tuto vadu dovolání odstranil a aby jej rovněž poučil o možných následcích (v daném případě o možnosti zastavení dovolacího řízení), to vše postupem podle §43 odst. 1 o.s.ř. Tím se vyčerpává poučovací povinnost soudu obecně založená ustanovením §5 o.s.ř., konkretizovaná ve zmíněném ustanovení §43 odst. 1 o.s.ř. V této věci uplatnil dovolatel své podání označené jako dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, aniž doložil, že by sám byl osobou s právnickým vzděláním. Soud prvního stupně dostál požadavkům vyplývajícím z ustanovení §209 o.s.ř. ve vztahu k zmíněnému ustanovení §243c o.s.ř. a §43 odst. 1 o.s.ř., poskytl dovolateli formou svého usnesení ze dne 18.3.2003, č.j. 12 C 178/2001-70, poučení s výzvou o potřebě odstranění vady spočívající mimo jiné v povinnosti obligatorního zastoupení advokátem a stanovil v tomto směru dovolateli přiměřenou lhůtu 30 dnů k nápravě tohoto nedostatku. Dovolateli se tímto usnesením rovněž dostalo přiměřeného poučení o následcích případného zastavení dovolacího řízení v případě, že k odstranění vad podání nedojde. Usnesení bylo dovolateli řádně doručeno dne 25.3.2003. Vzdor těmto skutečnostem tyto nedostatky podání ve stanovené lhůtě neodstranil. Dovolacímu soudu za dané situace nezbylo než přikročit k zastavení dovolacího řízení podle ustanovení §243c o.s.ř. za použití ustanovení §43 odst. 1 o.s.ř., aniž mohl přikročit k meritornímu zkoumání obsahu podaného dovolání. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 o.s.ř. za použití §224 odst. 1 o.s.ř. , §151 o.s.ř. a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Dovolatel nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobci v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný řádný opravný prostředek podle ustanovení občanského soudního řádu. V Brně dne 22. května 2003 JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/22/2003
Spisová značka:28 Cdo 922/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.922.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243c předpisu č. 99/1963Sb.
§43 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19