ECLI:CZ:NS:2003:29.ODO.13.2003.1
sp. zn. 29 Odo 13/2003-372
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Hampla v konkursní věci úpadce I. D., vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 18 K 68/2000, o dovolání konkursního věřitele Ing. V. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. dubna 2002, č. j. 18 K 68/2000 – 288, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 3. května 2002, č. j. 18 K 68/2000 – 311, takto:
Řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. dubna 2002, č. j. 18 K 68/2000 – 288, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 3. května 2002, č. j. 18 K 68/2000 – 311, se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 16. dubna 2002, č. j. 18 K 68/2000288, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 3. května 2002, č. j. 18 K 68/2000 – 311, vyslovil souhlas s tím, aby správce konkursní podstaty úpadce I. D., JUDr. A. S., vydal odděleným konkursním věřitelům úpadce výtěžek zpeněžení, a to Ing. V. Š. 1,444.478,70 Kč, V. s. a. s. 188.035,60 Kč a Č. k. a. 19,966.073,- Kč.
K odvolání konkursního věřitele Ing. V. Š. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. září 2002, č. j. 2 Ko 121/2002 – 328, usnesení soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení potvrdil, s tím, že námitky odvolatele nebyly důvodné, neboť v postupu správce konkursní podstaty při zpeněžování majetku konkursní podstaty neshledal pochybení. Soud prvního stupně přitom správně vypočetl částku náležející jednotlivým odděleným věřitelům k výplatě ve smyslu ustanovení §28 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
Proti usnesení soudu prvního stupně podal konkursní věřitel Ing. V. Š. včas dovolání, uváděje, že pochybením soudu prvního stupně, který vycházel z podkladů, jež neodpovídaly skutečnosti, byl zkrácen na svých právech a požaduje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a aby jej zařadil jako prvního odděleného věřitele úpadce.
Dovolatel svým podáním výslovně napadl pouze usnesení soudu prvního stupně, přičemž závěr, že brojí proti tomuto rozhodnutí, plyne i z obsahu jeho dovolání.
Dovolání je ve smyslu ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze; občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání” proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (shodně srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. května 2003
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu