ECLI:CZ:NS:2003:29.ODO.435.2002.1
sp. zn. 29 Odo 435/2002-228
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu JUDr. J. J., na přerušení řízení o výmaz P. P. i. f., a.s., z obchodního rejstříku, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 2150, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. ledna 2002, čj. 7 Cmo 935/2000-195, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 10.7.2000, čj. F 44128/2000 / B 2150 -175, kterým soud prvního stupně rozhodl o nároku JUDr. J. J. na přerušení řízení o výmazu obchodní společnosti P. P. i. f., a. s., jejímž je akcionářem, z obchodního rejstříku, tak, že se řízení nepřerušuje.
Navrhovatel zastoupený advokátem podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání. Důvodnost dovolání opírá o ustanovení §241 odst. 3 písm. a), b), c) a d) občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“). Pokud jde o přípustnost dovolání odkazuje na ustanovení §239 odst. 2 a §237 o.s.ř. Konkrétně dovolatel brojí především proti tomu, že mu soud neumožnil „bránit se účastí a postupem v řízení, z něhož jej trvale vylučuje, tedy v řízení o výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, v jehož přímém důsledku má přejít na dovolatele majetek a závazky investičního fondu, popř. odpovědnost v zákonem nestanoveném rozsahu či poměru za jejich splnění“. Napadá tedy závěr soudu, že akcionář není účastníkem rejstříkového řízení. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (jak tomu bylo v i v této věci vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb.) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001 - dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V případě dovolání směřujícího proti usnesení odvolacího soudu lze obecně přípustnost dovolání opřít o ustanovení §237, 238a o.s.ř. nebo o ustanovení §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a) o.s.ř. není dovolání přípustné, protože odvolací soud usnesení soudu prvního stupně nezměnil, ale potvrdil. Napadené rozhodnutí nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v §238a odst. 1 písm. b) až f) o.s.ř. Podmínky stanovené v §239 o.s.ř. daná věc také nesplňuje, neboť odvolací soud nerozhodoval ve věci samé. Zbývá tedy posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení §237 o.s.ř.
Dovolatelem namítané odnětí možnosti jednat před soudem, tedy vadu ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o.s.ř. Nejvyšší soud také nezjistil. Odnětím možnosti jednat před soudem dle §237 odst. 1 písm. f) o.s.ř. se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.). O vadu ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o.s.ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy a jestliže se takový nesprávný postup projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování (shodně srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci dovolatel spatřuje nesprávnost postupu v tom, že se soudy nezabývaly důvody jeho návrhu na přerušení řízení, ale svůj výrok založily na závěru, že dovolatel není účastníkem tohoto rejstříkového řízení. Tento hodnotící úsudek soudů, projevený v rozhodnutích, pak není nesprávným postupem „v průběhu řízení“ (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.11.1997, sp. zn. 2 Cdon 887/97, publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 42/1998).
Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. usnesením odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. června 2003
JUDr. Ivana Štenglová, v. r.
předsedkyně senátu