ECLI:CZ:NS:2003:29.ODO.484.2003.1
sp. zn. 29 Odo 484/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. O. J., proti žalovanému Ing. M. D., o uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 215/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2002, č.j. 14 Cmo 225/2002-85, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 1.625,- Kč, do rukou jeho advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud (s drobnými úpravami textu) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2002, č.j. 24 Cm 215/99-54, kterým tento soud uložil podle smlouvy o budoucí smlouvě žalovanému uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu „zbývající části obchodního podílu“ ve společnosti E., spol. s r.o. ve znění uvedeném ve výroku rozsudku.
Proti rozsudku odvolacího podal žalovaný dovolání, které bylo soudu prvního stupně osobně doručeno dne 6. března 2003.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z dodejky založené ve spisu na čl. 92, žalovanému (jeho zástupci) doručen dne 29. ledna 2003. Téhož dne byl rozsudek doručen i žalobci, a nabyl tak právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání poslední den měsíce února – 28. únor 2003 (pátek). Dovolání podané žalovaným až 6. března 2003 je tedy opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. (analogicky) a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení podle ustanovení §7 písm. e), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve výši 1.550,- Kč a paušální náhradu nákladů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 75,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 2. prosince 2003
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu