ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.1011.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 1011/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. září 2003 o dovolání podaném M. D., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici v P., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 11 To 548/2002-148, ze dne 27. ledna 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 2 T 67/2002-125, ze dne 15. října 2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 2 T 67/2002-125, ze dne 15. 10. 2002, byl dovolatel uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), který spáchal skutkem popsaným v uvedeném rozhodnutí a byl mu za to uložen nepodmíněný trest odnětí svobody.
O dovolatelem podaném odvolání rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové usnesením č. j. 11 To 548/2002-148, ze dne 27. 1. 2003 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal dovolatel včas a za splnění všech zákonem vyžadovaných podmínek dovolání, když dovolací důvod spatřuje v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V něm poukázal na to, že v dané věci byl usvědčen z trestného činu, kterým byl posléze uznán vinným, výpovědí své bývalé manželky, jejíž hodnověrnost byla verifikována soudním znalcem z oboru psychologie, který v těchto souvislostech vyhotovil znalecký posudek. Dovolatel takto trvá na tom, že popsaného jednání (trestného činu) se nedopustil s tím, že svědecká výpověď jeho bývalé manželky je lživá, když ta se ho takto chtěla zbavit a vytvořit si tak prostor pro to, aby se nerušeně mohla scházet se svým přítelem. V daných souvislostech navrhl vyhotovení revizního znaleckého posudku psychologem. Konečně navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a přikázal mu věc znovu projednat a rozhodnout.
K podanému dovolání se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství s tím, že podané dovolání sleduje především skutková zjištění učiněná soudy a teprve v návaznosti na ni i změnu právního posouzení. Protože tedy takto vznesené námitky nekorespondují s uplatněným dovolacím důvodem /§265b odst. 1 písm. g) tr. ř./ navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Je takto v daném směru určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Uvedený dovolací důvod tak nezakládá možnost přezkumu skutkových zjištění v té které věci učiněných a na kterých je napadené rozhodnutí vybudováno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně posouzeny (právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva). Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. V řízení o dovolání takto není dán dovolací důvod, na jehož základě by bylo možné domáhat se revize zjištěného skutkového stavu věci. Je-li pravomocné rozhodnutí založeno na zásadních nedostatcích ve skutkových zjištěních, umožňuje zákon dosáhnout nápravy takových vad ostatními mimořádnými prostředky.
Ve věci dovolatele uplatněné námitky směřují právě do oblasti skutkových zjištění. Dovolatel brojí proti skutku obsaženém ve výroku rozhodnutí ve věci samé a vytýká soudům, že patřičně nevyhodnotily provedené důkazy s tím, že nebyl řádně zjištěn skutkový stav a byl přijat závěr, že skutek, pro který byl odsouzen, se také stal. Podle názoru dovolatele pak takto vadně zjištěný skutkový stav vedl k vadnému posouzení věci. Domáhá se takto revize skutkových zjištění učiněných nalézacím soudem a potvrzených soudem odvolacím. Argumenty obsažené v dovolání nelze takto vztáhnout na žádný z dovolacích důvodů zákonem označených s tím, že ani nejsou rozvedeny přibírané argumenty stran návrhu na doplnění dokazování novým znaleckým posudkem z oboru psychologie, když soudy vysvětlily v důvodech svých rozhodnutí proč to o podaný znalecký posudek opřely. Je na místě také připomenout, že dovolatel musí jednak odkázat (§265f odst. 1 tr. ř.) na příslušná zákonná ustanovení obsažená v §265b odst. 1 písm. a – l), zároveň však musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat dovolacím důvodům zákonem vymezeným.
S ohledem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. září 2003
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych
Vypracoval:
JUDr. Vladimír Jurka