ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.1131.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 1131/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. října 2003 o dovolání podaném V. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 3 To 2/2003 ze dne 12. 2. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 5/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně, sp. zn. 12 T 5/2002 ze dne 16. 10. 2002 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy útoku na veřejného činitele podle §155 odst. l písm. a) trestního zákona (dále jen tr. zák.) a výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k úhrnnému peněžitému trestu při stanovení náhradního trestu odnětí svobody pro případ, že by peněžitý trest ve stanovené lhůtě nevykonal. To pro skutek popsaný podrobně ve výroku rozsudku soudu prvého stupně.
V předmětné věci podal dovolatel odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 3 To 2/2003 ze dne 12. 2. 2003 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl, když rozsudek soudu prvého stupně takto nabyl právní moci dne 12. 2. 2003.
Obviněný poté, jako oprávněná osoba, včas a prostřednictvím svého obhájce, za splnění všech zákonem požadovaných náležitostí podal dovolání směřující proti oběma uvedeným rozhodnutím, když za dovolací důvod označil ten, který je obsažen v ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. s tím, že užitý dovolací důvod spatřuje v tom, že nebylo prokázáno jeho jednání spojené s napadením veřejného činitele a výtržnictvím. V odůvodnění svého dovolání potom podrobněji poukazuje na okolnosti, za jakých byl dle jeho názoru nesprávně a povrchně zjištěn skutkový stav a v souvislosti s tím na nesprávné hodnocení provedených důkazů oběma soudy. Navrhl takto, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí zrušil a přikázal soudu prvého stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání se vyjádřil i státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který v něm uvedl, že dovolatel své závěry opírá výlučně o odlišný výklad důkazní situace, než k jakému dospěly soudy. Takové námitky však uplatněný dovolací důvod nenaplňují a proto navrhl podané dovolání podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítnout s tím, že bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Na tomto místě nutno připomenout,že důvod dovolání podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Zákon tak předpokládá, že dovolání je v tomto případě určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem práva hmotného. Jinými slovy neumožňuje přezkum rozhodnutí z hledisek vymezených v příslušných předpisech procesního typu. Takto se tedy nelze domáhat přezkumu hmotných zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí založeno, nelze proto ani hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu z hlediska ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. V těchto souvislostech je na místě pouze poukázat na to, že pokud je pravomocné rozhodnutí založeno na zásadních nedostatcích stran učiněných skutkových zjištění, umožňuje zákon dosáhnout nápravy v tomto směru ostatními mimořádnými opravnými prostředky.
V projednávané věci dovolatel ani nenamítá rozpor mezi popisem skutku a soudy užitou právní kvalifikací. Vadné hmotně právní posouzení věci opřel o svůj názor spočívající v tom, že soudy dospěly ve svých rozhodnutích k závěrům na základě nesprávně vedeného dokazování a takto i nesprávného hodnocení provedených důkazů.
Námitky uplatněné dovolatelem a vymezení dovolacího důvodu poukazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. tak na uvedený případ zjevně nedopadají a nelze tak akceptovat výhrady, které se týkají vad ve skutkových zjištěních, jako důvodů, které měly (mohly) mít vliv na navazující hmotně právní posouzení věci.
Protože Nejvyšší soud v předmětné věci shledal,že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, nezbylo mu než jej podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítnout. Za splnění podmínek stanovených §265r odst. l písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2003
Předseda senátu:
Mgr.Josef Hendrych
Vypracoval:
JUDr. Vladimír Jurka