ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.295.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 295/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. března 2003 o dovolání, které podal obviněný M. T., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2001, sp. zn. 3 To 627/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 7 T 145/98, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 5. 2001, sp. zn. 7 T 145/98, byl obviněný M. T. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzen za to podle §247 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 6 měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku.
O odvolání obviněného M. T. proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 10. 2001, sp. zn. 3 To 627/2001, tak, že je podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 23. 10. 2001 /§139 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř./.
Citované rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě následně napadl obviněný M. T. dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce, přičemž uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel především uvedl, že předmětné usnesení bylo jeho obhájci doručeno dne 22. 7. 2002 a v zákonné lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí podává toto dovolání. Dále uvedl, že skutek (jímž byl uznán vinným) není trestným činem a rozvedl k tomu podrobnou argumentaci se závěrem, že u něho „absentuje subjektivní stránka trestného činu krádeže, není zde úmysl zmocnit se cizí věci.“
V petitu dovolání proto navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2001, sp. zn. 3 To 627/2001, zrušil.
K dovolání se v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Poznamenal, že při respektování právního názoru, podle něhož dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu uvedené v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř. jen tehdy, jestliže rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo vydáno po 1. 1. 2002, tedy již za účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb., je dovolání obviněného M. T. nepřípustné. Za právně irelevantní označil fakt, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno obhájci obviněného již za účinnosti výše uvedené novely trestního řádu. Navrhl proto, aby dovolací soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, přičemž upozornil na to, že podle ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. může dovolací soud učinit rozhodnutí o odmítnutí dovolání v neveřejném zasedání, aniž by k tomu byl nutný souhlas nejvyššího státního zástupce.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé (jde-li o rozhodnutí uvedené v odst. 2 cit. ustanovení), jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Ve výše uvedené souvislosti je ovšem nezbytné poznamenat, že dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno novelou trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb., jenž nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu jako trestní procesní normy se přitom řídí zásadou, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení. V období do 1. 1. 2002 bylo možno pravomocné rozhodnutí v trestních věcech napadnout pouze stížností pro porušení zákona (§266 a násl. tr. ř.) nebo návrhem na povolení obnovy řízení (§277 a násl. tr. ř.). Jestliže dovolání bylo zavedeno teprve s účinností od 1. 1. 2002, znamená to, že tento mimořádný opravný prostředek lze uplatnit jen tehdy, nastanou–li podmínky pro jeho podání až po 1. 1. 2002, tj. za účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. Citovaný zákon přitom ve svých přechodných a závěrečných ustanoveních neobsahuje žádnou výjimku, jež by upravovala možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před jeho účinností, a to ani za podmínky, že by k doručení takového rozhodnutí došlo až po 1. 1. 2002 a současně byla zachována dvouměsíční dovolací lhůta (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Absence takové výjimky má nepochybně význam z hlediska garance právní jistoty obviněných v tom směru, že stabilita rozhodnutí, jež se stalo pravomocným před 1. 1. 2002, nemůže být narušena ani dovoláním nejvyššího státního zástupce podaným v jejich neprospěch. Na tomto základě je nutno dovodit, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudů uvedené v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř., jen jestliže toto rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo učiněno za účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. (srov. rozhodnutí č. 31/2002 Sb. rozh. tr.), resp., že dovolání je přípustné proti druhostupňovým rozhodnutím, která nabyla právní moci za účinnosti právní úpravy dovolání, tedy od 1. 1. 2002 (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. III. ÚS 471/02).
V posuzovaném případě však bylo stíhání obviněného M. T. pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu – Krajského soudu v Ostravě – dne 23. 10. 2001, tedy za účinnosti trestního řádu ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb.
Z výše uvedených skutečností je současně zřejmé, že pro posouzení otázky přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti trestního řádu je právně nerozhodné, kdy došlo k doručení rozhodnutí soudu druhého stupně uvedeného v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř., které bylo vydáno a jímž byla věc pravomocně skončena před účinností novely trestního řádu – zákona č. 265/2001 Sb.
Za tohoto stavu Nejvyšší soud neshledal, že by v projednávané věci obviněného M. T. byly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání podle ustanovení §265a odst. 1 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání /§265r odst. 1 písm. a) tr. ř./ rozhodl, že se toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. března 2003
Předseda senátu :
JUDr. Eduard Teschler
Vypracoval :
JUDr. Vladimír Veselý