ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.854.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 854/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. října 2003 dovolání obviněného J. S., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 3 To 131/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 71 T 18/99, a rozhodl takto:
Dovolání J. S. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 71 T 18/99, byl obviněný J. S. uznán vinným trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zákona, ve znění zákona č. 148/1998 Sb., za který byl odsouzen podle §241 odst. 1 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 4 let. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 20. 11. 1998 v časných ranních hodinách v době od 01.30 hodin do 04.30 hodin v O.-M. H., v přízemí objektu pánského erotického „M. C.“, využil nepřítomnosti dalších osob a uzamčených vstupních dveří, v prostorách baru na sedací soupravu povalil zde zaměstnanou pracovnici I. P., této postupně sundal boty, sukni, halenku, silonové punčocháče, kalhotky, uchopil její ruce, aby se nemohla bránit, a přes její odpor na ní třikrát vykonal pohlavní styk, přičemž jí vyhrožoval zabitím, a když se bránila, udeřil ji několikrát dlaní do obličeje, jednou ranou pěstí do břicha, a za pomoci kuchyňského nože, který jí přiložil ke krku, se domáhal orálního styku, poškozená přitom utrpěla drobnou modřinu v dolní části pravého prsu, povrchovou ránu v délce 5 cm na pravé tváři a drobné podlitiny na levém stehně a lýtku, vzniklé poranění si nevyžádalo lékařské ošetření.
Uvedený rozsudek bezprostředně nenabyl právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval dne 31. 3. 2003 ve veřejném zasedání Krajský soud v Ostravě. Ten svým rozsudkem sp. zn. 3 To 131/2003 podle §258 odst. 1 písm. e) tr. řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a za podmínek ustanovení §259 odst. 3 tr. řádu obviněnému J. S. nově uložil podle §241 odst. 1 tr. zákona trest odnětí svobody v trvání 2 roků a 6 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona jej pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě dovolání, ve kterém napadá výrok o vině odsuzujícího rozsudku, přičemž se výslovně odkazuje na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
V odůvodnění svého dovolání vznáší námitky proti hodnocení věrohodnosti poškozené v průběhu soudního řízení, popisuje odlišně od odsuzujícího rozsudku posuzovaný skutek a tvrdí, že o spáchání trestného činu, za který byl odsouzen, existují důvodné pochybnosti, které měly být vyloženy v jeho prospěch a že skutek měl být posouzen tak, že nejde o trestný čin a proto měl být zproštěn obžaloby. Kromě toho vznáší námitky i proti postupu Krajského soudu, který dle jeho názoru v rozporu se zákonem uděloval závazné pokyny soudu nalézacímu, i když uváděl, že tak nečiní.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil podle §265m odst. 1 tr. řádu napadené rozhodnutí a zprostil jej obžaloby.
Ke dni rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nebylo tomuto soudu doručeno k obsahu podaného dovolání žádné vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, tento důvod dovolatel spatřuje v nesprávném hodnocení provedených důkazů s tím, že podle jeho názoru mu nebyla jeho vina náležitě prokázána, aniž by o ní neexistovaly pochybnosti. Námitky tedy směřují proti hodnocení důkazů v rámci skutkového zjištění soudu. Obviněný nevytýká konkrétní pochybení v právním posouzení skutku, tedy nesprávnou právní kvalifikaci již stabilizovaného skutkového základu, nebo jinak vadné hmotně právní posouzení věci, nýbrž prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu. Domáhá se tedy cestou dovolání nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění. V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.
Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele (včetně námitky týkající se údajných závazných pokynů Krajského soudu vůči Okresnímu soudu v Ostravě) uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení §265b tr. řádu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. S. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( §265n tr. řádu ).
V Brně dne 15. října 2003
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h