ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.1764.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 1764/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce J. H., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1/ J. – S. s. a s. ČR, 2/ J. N., 3/ V. N., 4/ J. R., 5/ L. M. a 6/ K. K., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 33/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. února 2003, č. j. 1 Co 249/2002- 97, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. února 2003, č. j. 1 Co 249/2002-97, podle ustanovení §218a občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\") odmítl pro opožděnost odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2002, č. j. 34 C 33/2001-80, kterým soud prvního stupně řízení ve věci zastavil, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku, a kterým rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud druhého stupně též rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Toto usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 21. dubna 2003, přičemž dovolateli bylo toto rozhodnutí doručeno téhož dne.
Uvedené usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním datovaným dne 25. dubna 2003 a podaným na poště téhož dne. Toto dovolání pak bylo doplněno jeho podáním ze dne 4. července 2003.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Uvedený procesní předpis pak vymezuje jednotlivé případy přípustnosti dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v ustanovení §237, §238, §238a a §239 o. s. ř. Žádné z těchto ustanovení však nestanoví možnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení §218a o. s. ř. (na případy tohoto druhu však v souvislosti s úpravou institutu žaloby pro zmatečnost jinak pamatuje ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř.)
Protože tedy v označené věci nebyly dány předpoklady přípustnosti dovolání, dovolacímu soudu nezbylo, než podle ustanovení §243b odst. 5 ve spojení s §218 písm. c) o. s. ř. toto dovolání odmítnout.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 o. s. ř. za situace, kdy dovolání žalobce bylo sice odmítnuto, avšak žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2003
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu