ECLI:CZ:NS:2003:32.OD.24.2003.1
sp. zn. 32 Od 24/2003-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Hampla v právní věci žalobkyně V., a.s., proti žalované S. H. a.s., o zaplacení 381.939,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 Cm 63/2002, o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 Cm 63/2002 se přikazuje Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
U Městského soudu v Praze bylo dne 28. 2. 2002 zahájeno řízení o zaplacení 381.939,90 Kč s přísl. současně s návrhem na vydání platebního rozkazu.
Žalovaná dne 22. 4. 2002 podala odpor proti platebnímu rozkazu a současně návrh na přikázání věci ke Krajskému soudu v Ostravě vzhledem k tomu, že předmětná žalovaná pohledávka je pohledávkou divize žalované ve Š. a žalobkyně má sídlo ve V. Jejich sídla jsou tak v obvodu Krajského soudu Ostravě.
Žalobkyně s přikázáním věci Krajskému soudu v Ostravě souhlasí.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Praze) a Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Z okolností případu a ze spisu vyplývá, že žalobkyně i divize žalované S. H. a.s., divize Š. S. O. Z., jíž se žalovaná pohledávka týká, mají sídlo v obvodu Krajského soudu v Ostravě a odůvodňují předpoklad rychlejšího projednání věci u Krajskému soudu v Ostravě.
Nejvyšší soud České republiky, s přihlédnutím k souhlasu žalobkyně, proto návrhu žalované vyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. května 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.
předseda senátu