ECLI:CZ:NS:2003:32.OD.45.2003.1
sp. zn. 32 Od 45/2003-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobců A) J. K. a B) M. K., zastoupených JUDr. Z. Ch., advokátkou, proti žalovaným 1) K. R., a 2) L. R., o zaplacení 154.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 66 Ro 2325/2002, o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 66 Ro 2325/2002 se Okresnímu soudu v Mělníku nepřikazuje.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Ostravě bylo dne 27. 8. 2002 zahájeno řízení o zaplacení 154.200,- Kč s příslušenstvím, současně s návrhem na vydání platebního rozkazu a návrhem na delegaci řízení jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Žalobci podali návrh na delegaci vhodnou, a to s poukazem na svůj věk a zdravotní stav s tím, že příslušný soud v Ostravě je pro ně špatně dostupný. Mají zájem se osobně jednání účastnit a napomoci tak co nejrychlejšímu projednání věci. Jsou přesvědčeni, že ani dožádání provedení důkazů výslechem účastníků příslušným soudem by nebylo vhodné a považují za nutné vzít v úvahu i ekonomiku řízení.
Žalovaní se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřili.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresního soudu v Ostravě) a Okresního soudu v Mělníku, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalobců na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V daném případě sice jsou na straně žalobců okolnosti způsobilé odůvodnit přikázání věci, na druhé straně však existují také, a to nikoli nevýznamné, důvody, pro něž by řízení naopak mělo proběhnout před dosavadním procesním soudem. Za tohoto stavu – a při respektování výše uvedeného ústavního principu – dospěl Nejvyšší soud, přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení §39 o. s. ř. upravující institut tzv. dožádání, k závěru uvedenému ve výroku tohoto usnesení.
Nejvyšší soud tedy důvody pro přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. neshledal a návrhu žalobců nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. srpna 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r . předseda senátu