ECLI:CZ:NS:2003:32.OD.55.2003.1
sp. zn. 32 Od 55/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně Č. t., proti žalovaným 1) F. P., a 2) L. M., o zaplacení 60.450,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 C 158/2003, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 C 158/2003 se Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikazuje.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Uherském Hradišti bylo dne 27. 6. 2002 zahájeno řízení ve výše uvedené věci o zaplacení 60.450,- Kč s příslušenstvím současně s návrhem na vydání platebního rozkazu.
Dne 5. 8. 2003 předložil Okresní soud v Uherském Hradišti spis Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Místní příslušnost byla založena místem podnikání žalovaného 1), který však již tři roky nepodniká a bydlí na adrese P. L. 467/11, P. 4 – H. a stejně tak žalovaná 2) má místo podnikání v P. 4.
Žalovaní se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřili.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresního soudu v Uherském Hradišti) a Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jemuž má být věc přikázána (ust. §12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V projednávaném případě ze spisu vyplývá, že oba žalovaní se v místech, kde mají hlášen trvalý pobyt, nezdržují. Vzhledem k tomuto faktu nelze předpokládat rychlejší a
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. října 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.
předseda senátu