ECLI:CZ:NS:2003:32.OD.68.2003.1
sp. zn. 32 Od 68/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně Š. s.r.o., proti žalovanému K. R., zastoupenému, advokátkou, o zaplacení 86.314,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 283/2003, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 283/2003 se přikazuje Okresnímu soudu Brno - venkov.
Odůvodnění:
U Obvodního soudu pro Prahu 5 bylo dne 10. 12. 2002 zahájeno řízení o zaplacení 86.314,80 Kč s příslušenstvím.
Dne 10. 2. 2003 vydal Obvodní soud pro Prahu 5 pod č. j. Ro 3794/2002 – 18 platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor. V podaném odporu právní zástupkyně žalovaného s ohledem na jeho zdravotní stav, který neumožňuje cestování na delší vzdálenosti, žádá o postoupení shora uvedené věci soudu, v jehož obvodu má žalovaný trvalé bydliště, t. j. Okresnímu soudu Brno – venkov.
Žalobkyně proti tomuto návrhu neměla námitky.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 5) a Okresnímu soudu Brno - venkov, jemuž má být věc přikázána (ustanovení §12 odst. 3 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též jen „o. s. ř.“), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V projednávaném případě ze spisu vyplývá, že žalovaný je dlouhodobě léčen a jeho onemocnění a současný zdravotní stav neumožňují cestování na delší vzdálenosti. I s přihlédnutím k možnostem využití institutu dožádání Nejvyšší soud České republiky dospěl
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalovaného vyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. přikázal Okresnímu soudu Brno - venkov.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. listopadu 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu