ECLI:CZ:NS:2003:32.ODO.529.2002.1
sp. zn. 32 Odo 529/2002-109
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Petra Hampla a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně Ing. M. B., zast. JUDr. Z. K., advokátkou, proti žalované K. s.r.o., zast. JUDr. V. H., advokátkou, o 44.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 15 C 56/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2002, č. j. 29 Co 661/2001 – 93, takto:
Dovolání se odmítá.
Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.850,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Z. K., advokátky.
Odůvodnění:
Okresní soud Příbrami rozsudkem ze dne 3. 9. 2001, č. j. 15 C 56/2000 – 71, žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 44.000,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 14. 7. 1999 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 1. 2002, č. j. 29 Co 661/2001 – 93, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o částečné změně výroku II. o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“) a navrhuje zrušení rozsudku odvolacího soudu.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání poukazuje na skutečnost, že se dovolatelka mýlí, když se domnívá, že odvolací soud dovolání připustil a uvádí věcné důvody směřující k odmítnutí dovolání, které závěrem navrhuje.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. l o. s. ř.).
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (§237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (§237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. ). Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání v těchto věcech však není podle §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč.
V dané věci napadá žalovaná dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v obchodní věci, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 44.000,- Kč, přičemž není pochyb o tom, že mezi účastníky jde o obchodní závazkový vztah při výkonu jejich podnikatelské činnosti (založený mandátní smlouvou).
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. není tedy v této věci dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 2 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny advokáta za jednu čtvrtinu sazby odměny ve výši 2.775,- Kč (§3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
V Brně 14. května 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu