Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.08.2003, sp. zn. 32 Odo 858/2002 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:32.ODO.858.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:32.ODO.858.2002.1
sp. zn. 32 Odo 858/2002-74 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně V. S. a.s., proti žalovanému Ing. J. A., podnikateli, o 55.229,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 Cm 138/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. října 2001, č. j. 4 Cmo 26/99 - 51, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek bývalého Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 18. 11. 1998 č. j. 45 Cm 138/97 – 25 ve znění doplňujícího rozsudku č. j. 45 Cm 138/97 – 31 ze dne 20. 11. 1998 v napadené části ohledně výroků ad. I. a III. tak, že se žaloba zamítá a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně výrokem ad I. zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 34.788,21 Kč s 0,2 % úrokem z prodlení denně od 24. 6. 1994 do zaplacení a výrokem ad II. žalobu s návrhem na zaplacení částky 20.510,89 Kč s příslušenstvím zamítl. Výrokem ad III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, která byla určena v doplňujícím rozsudku. Proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu, podala žalobkyně včas dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“) a důvodné podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., namítaje, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání dovolateka napadené rozhodnutí podrobně rozebírá a navrhuje, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Doplňujícím podáním žalobkyně žádá o odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001). Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně není přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení §237, §238 a §239 o. s. ř. Zmatečnostní vady ve smyslu §237 odst. 1 o. s. ř., jež dovolací soud posuzuje z úřední povinnosti, nebyly dovoláním namítány a z obsahu spisu nevyplývají. Dovolání do měnícího výroku odvolacího soudu v částce 34.788,21 Kč, není přípustné podle §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., jelikož podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, pouze za předpokladu, že dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20.000,-Kč a v obchodních věcech 50.000,-Kč (srov. §238 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). V posuzovaném případě žalobkyně napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu (v obchodní věci), jímž bylo měnícím výrokem ve věci samé rozhodnuto o částce 34.788,21 Kč. Dovoláním napadeným měnícím výrokem rozsudku bylo tedy rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč, takže přípustnost dovolání podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. není dána. Dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl. Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, u žalovaného však žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty první (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně 27. srpna 2003 JUDr. František Faldyna, CSc., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/27/2003
Spisová značka:32 Odo 858/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:32.ODO.858.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19