ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.488.2003.1
sp. zn. 33 Odo 488/2003-81
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně Č. p., a.s., proti žalované T., spol. s r.o., o zaplacení 2 020 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského obchodního soudu v Brně pod sp. zn. 23 Cm 218/97, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. srpna 2002 č.j. 8 Cmo 160/2000-61, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský obchodní soud v Brně rozsudkem ze dne 1. srpna 2000 č.j. 23 Cm 218/97-34 uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 4 040 Kč s 19 % úrokem z prodlení ode dne 28. 5. 1996 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení.
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalované rozsudkem ze dne 8. srpna 2002 č.j. 8 Cmo 160/2000-61 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 020 Kč s 19 % úrokem z prodlení od 28. 5. 1996 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, a ve zbývající části se žaloba zamítá. Současně rozhodl o nákladech řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž vytýká odvolacímu soudu, že nesprávně vycházel ze zjištění, že nedošlo k ukončení pojištění, ačkoli „měl k dispozici kopii písemného ukončení smlouvy ze strany pojišťovny, z kterého vyplývá, že běžné pojištění trvalo pouze jedno čtvrtletí a nikoli pololetí“. S připomenutím délky soudního řízení vyjadřuje dovolatelka rovněž nesouhlas s placením úroků z prodlení. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a rozhodl v intencích podaného dovolání.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s. ř.“ Tak je tomu i v posuzovaném případě, kdy byl dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních předpisů (rozsudek soudu prvního stupně byl vydán již dne 1. 8. 2000); skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů mimo jiné znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §211, §151 a §159 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že jak žalobkyni, tak žalované, byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 25. 9. 2002, a nabyl tak tímto dnem právní moci. Lhůta k podání dovolání uplynula 25. 10. 2002. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno k přepravě na poště Znojmo 1 jako doporučená zásilka R 020395 dne 29. 11. 2002.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věta první a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím věcně zabývat – odmítnuto.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení a žalobkyni náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. září 2003
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu