ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.612.2003.1
sp. zn. 33 Odo 612/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců a) K. F. a b) M. F., obou zastoupených, advokátem, proti žalované D. F., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 33 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 C 156/96, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. října 1999 č. j. 10 Co 421/99-94, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 26. února 1999 č. j. 8 C 156/96-77 uložil žalované, aby zaplatila žalobcům částku 33 000 Kč s 18% úrokem z prodlení od 1. 1. 1995 do zaplacení, žalobu v části týkající se částky 3 000 Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 18. října 1999 č. j. 10 Co 421/99-94 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které považuje za přípustné podle §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když má za to, že její dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozsudek zrušil. Dovolatelka namítla, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního hodnocení věci. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán dne 18. října 1999.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem doručení. V daném případě byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalobcům dne 6. ledna 2000, žalované dne 7. ledna 2000, právní moci tedy nabyl dne 7. ledna 2000.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 7. únor 2000. Dovolání ze dne 8. února 2000 předané žalovanou poště k přepravě 8. února 2000 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšným žalobcům žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. října 2003
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu